Je mi jasné, že to schytám, ale napíšu, jak bude přemýšlet a postupovat druhá strana... K tomu zásahu dal někdo příkaz, takže pěšák nepřemýšlí, jede a předpokládá, že uvnitř je průserář. Mělo by to být easy, ale těch petard uvnitř je hodně a navíc se někdo začne sápat oknem ven. Ze zpomaleného záběru je všem jasné jako u televizního fotbalového VARu, že to byla poprava. Ale ještě v době, kdy se přetáčel na záda, mohl mít v pravé ruce bez problému krátkou zbraň, klidně i střílet v pádu. Jako generál po bitvě se nejvíce divím, co střelec dělal na schodech u dveří dva metry od okna, ale to nebylo předpokládám jeho rozhodnutí a na vyhodnocení situace (ozbrojený protivník, ale možná, spíše ne podle oblečení, i kolega) měl desetiny sekundy.
Státní systém takového člověka nemůže potopit ani v nejmenším zpochybnit. Každý, kdo pojede k podobnému případu, z principu musí věřit příkazu, nepřemýšlet a dělat vše podle check listu. Zvuky, stres, člověk v okně, nic z toho mu nemůže jít k tíži. Když bych si měl tipnout, tak buď se to komplet zamete, nebo se velitel zásahu a střelec na chvíli uklidí z mediálních očí a to bude vše.
