Výňatek: Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 5. 2014, č. j. 3 As 83/2013 – 58:
„Orgán veřejné moci doručuje dokumenty do datové schránky dle § 17 odst. 1 zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, pokud má příjemce zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku k okamžiku vypravení doručované písemnosti.“
...
výňatek NSS z rozsudku ze dne 30. 11. 2016, č. j. 3 As 26/2016 – 45:
„Pokud si však adresát zřídí datovou schránku, jeho povinnost kontrolovat poštu na adrese trvalého pobytu (adrese pro doručování) zaniká, neboť je oprávněn spoléhat, že orgány veřejné moci v souladu se zákonem budou veškeré písemnosti doručovat do datové schránky. V takovém případě je tedy uplatnění fikce doručení podle příslušných procesních ustanovení (v případě správního řízení podle § 23 odst. 4 správního řádu) vyloučeno.“
....
výňatek NSS z rozsudku ze dne 29. 6. 2011, č. j. 8 As 31/2011 – 88: „Je-li účastníku řízení, který má zřízenu datovou schránku, doručováno správní rozhodnutí prostřednictvím držitele poštovní licence a účastník je skutečně převzal, bylo tím rozhodnutí oznámeno ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. i § 72 odst. 1 správního řádu z roku 2004, přestože správní orgán posléze zaslal takové rozhodnutí i prostřednictvím datové schránky.“ - zde se tedy řeší pouze otázka materiálního doručení, tedy převzetí.
výňatek NSS z rozsudku ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 As 90/2010 – 95 a z rozsudku ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 Afs 148/2008 – 73: „Řádné doručení písemností v praxi znamená, že se písemnost zašle nebo odevzdá tomu, komu je určena, a že existuje důkaz o tom, že daná osoba písemnost převzala. Důvodem existence právní úpravy doručení je jistě mimo jiné i potřeba zabezpečit, aby si doručující správní orgány či soudy mohly být jisty, že se písemnost dostala do rukou adresáta. Je-li totiž adresát s obsahem písemnosti obeznámen, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, nemá význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující je, zda se daná písemnost dostala do rukou adresáta.“
Tedy si nemyslím, že odmítnutí převzetí znamená fikci doručení, pokud nebylo doručováno zákonným způsobem. Natož v případě, kdy odmítla převzít jiná osoba - např. soused.
