obsluha automatizovaného radaru se skládá ze
- vzdáleného přístupu zabezpečeným kanálem
- přístupy musí být logovány
- administrace, konfigurace, aktualizace firmware
- zpracování dat, které automatizovaný technický prostředek produkuje
tohle všechno musí dělat policie, viz [14] 9 As 185/2014 ...
Urbann, nemáte pravdu. Odstavec [14] rozsudku neobsahuje Vámi tvrzený závěr. Policie ani obecní policie nemusí přímo dělat nic z uvedeného - může mít samozřejmě sjednané smlouvy s externími subjekty.
Také Vám zjevně ušlo, že celý text odstavce [14] není součástí výroku soudu. Obsahuje pouze (soudem nepřesně přeformulované a zkrácené) argumenty, které stěžovatel uvedl v kasační stížnosti. Kasační stížnost byla ovšem soudem zamítnuta.
V této diskusi se opakují nepodložená tvrzení o údajné "nelegálnosti" provedeného měření rychlosti. Takový závěr je ovšem předčasný, když stále nevíme zda měřidlo provozovala obecní policie (a zda měření rychlosti vozidel probíhalo v součinnosti s policií, jak ukládá zákon č. 361/2000 Sb.).Právě tak jsou zbytečné úvahy a slovíčkaření o tom kdo "obsluhoval" bezobslužné zařízení.
Zákon uvádí ve svém § 79a, že
"policie a obecní policie [je] oprávněna měřit rychlost vozidel". To je nepřesná formulace, protože měřit rychlost může jedině
měřidlo podle § 3 zákona č. 505/1990 Sb, o metrologii. Měřidlo je věc movitá (případně věc nemovitá, je-li pevně zabudováno). Měřidlo není ani osoba, ani organizační složka státu. Zákonodárce chtěl nepochybně sdělit něco jiného: že
policie a obecní policie je oprávněna provozovat (používat) měřidla rychlosti vozidel pro účely zjišťování přestupků.
Provozovatel nemusí měřidlo vlastnit! Nemusí je ani sám montovat, seřizovat, konfigurovat, aktualizovat, kontrolovat, ověřovat, kalibrovat, opravovat, odečítat, obsluhovat, ani ovládat. Na všechny tyto činnosti si provozovatel měřidla může zjednat jiné osoby.