200 Kč za malé překročení? Možná by šlo paradoxně použít zpřísnění platného od 01.01.2024:
§ 125h(2) ZPPK:
Obecní úřad obce s rozšířenou působností určenou částku stanoví ve výši jedné poloviny dolní hranice sazby pokuty, kterou lze uložit příkazem na místě za přestupek, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje. ...
Spodní hranice pro pokutu příkazem na místě za tento přestupek je 1500 Kč (§ 125c(7)(b) ZPPK).
Dalo by se tedy argumentovat, že výzva k uhrazení určené částky byla vydána v rozporu se zákonem, je tedy neplatná. A až se pokusí úřední parazit okrást provozovatele ve správním řízení, dalo by se argumentovat, že se vůbec nepokoušeli zjistit totožnost řidiče. To už kdysi také jednou zafungovalo.
Z konzervativnějších postupů lze zkusit:
- zaplatit určenou částku pozdě, následně si ji nechat vrátit
- nahodit návnadu na šach-mat
- udat řidče (spolupracujícího, nebo Helmuta), který navíc nebude na první výzvu k podání vysvětlení reagovat
- a samozřejmě namítat absenci materiálního znaku přestupku
Bohužel nemáte pravdu. Od 1. 1. 2024 se změnily skutkové podstaty přestupků:
Ust. § 125c odst. 1 písm. f) dle
bodu 2: překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více,
bodu 3: překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více,
bodu 4: překročí nejvyšší dovolenou rychlost o 10 km.h-1 a více,
Zbytková podstata přestupku překročení o 9 km.h-1 a méně, tedy jak správně napsali spadá pod ust. § 125c odst. 1 písm. k):
jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.
V takovém přípradě na to dopadá ust. § 125h odst. 2:
Obecní úřad obce s rozšířenou působností určenou částku stanoví ve výši jedné poloviny dolní hranice sazby pokuty, kterou lze uložit příkazem na místě za přestupek, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje. Vykazuje-li porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví určenou částku do 750 Kč; při stanovení výše určené částky přihlédne k závažnosti porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích.
- tedy mohou v klidu poslat i výzvu k úhradě určené částky na 200,- Kč.
Účinný by v takovym případě mohlo být napráskání řidiče a ten by se hájil materiálním aspektem - v případě překročení o jednotky km.h-1 to není vyloučený. Doporučuju mj. prostudovat nejznámější rozsudek NSS č.j. 5 As 104/2008 - 45 ze dne 14. 12. 2009, pozor akorát na následující:
- K překročení nejvyšší povolené rychlost nedošlo podle krajského soudu přímo v městské aglomeraci, nikoliv v blízkosti škol, či přechodů, nýbrž na rovném a přehledném úseku
komunikace v místech těsně před koncem obce Chomutov. - Přestupce překročil rychlost po odečtení odchylky o 2 km.h-1
- Dleargumentace krajského soudu by mohla být za bagatelní považována např. jízda mimo obec rychlostí 100 km/h na přehledném úseku za malého provozu nebo noční jízda v obci rychlostí 70 km/h v situaci, kdy by nebyli na ulici žádní chodci.
- Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží
takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo
ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku
přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek. Nelze tedy
souhlasit s argumentem stěžovatele, že překročení nejvyšší povolené rychlosti, byť o jediný
kilometr, naplňuje vždy a bez dalšího materiální znak přestupku. - Zákon o přestupcích ani jiný právní předpis nestanoví přesnou hranici rychlosti
jízdy motorovým vozidlem, jejíž překročení způsobí naplnění materiálního znaku
přestupku. Správní orgány jsou povinny zkoumat vždy, když rozhodují, zda určité jednání
je přestupkem či nikoliv, také otázku, jestli došlo k naplnění obou znaků přestupku, tj.
znaku formálního i znaku materiálního (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 17. 2. 2005, č. j. 7 As 18/2004 - 48, dostupný na www.nssoud.cz). Okolnostmi, jež
snižují nebezpečnost jednání pro chráněný zájem společnosti pod míru, která je typická
pro běžně se vyskytující případy přestupků, mohou být zejména, avšak nikoliv výlučně,
význam právem chráněného zájmu, který byl přestupkovým jednáním dotčen, způsob jeho
provedení a jeho následky, okolnosti, za kterých byl přestupek spáchán, osoba pachatele,
míra jeho zavinění a jeho pohnutka. Okolnosti, jež vylučují porušení nebo ohrožení zájmu
společnosti, musí být ovšem posuzovány vždy v každém konkrétním případě a nelze, jak
to naznačuje stěžovatel (a z opačného hlediska vlastně i žalobce), vyslovovat žádné paušální
závěry o tom, že např. míra společenské nebezpečnosti překročení nejvyšší povolené
rychlosti o 2 km/h je natolik mizivá, že nedosahuje intenzity přestupku, zatímco u
překročení nejvyšší povolené rychlosti o 10 km/h již tomu tak je. Opačný přístup ze
strany správních orgánů či soudů by vedl k nahrazování role zákonodárce jejich
rozhodovací činností, což by odporovalo principu dělby moci v demokratickém právním
státě (viz čl. 2 odst. 1 Ústavy). Teprve poté, co je zjištěno naplnění materiálního znaku
přestupku, může správní orgán dojít k závěru, že konkrétním jednáním obviněného byl
spáchán přestupek. Pokud naopak správní orgán na základě zjištěného skutkového stavu
dospěje k závěru, že z okolností případu je zřejmé, že jednáním osoby obviněné z
přestupku, jež sice nese formální znaky skutkové podstaty přestupku, nedošlo k porušení
ani k ohrožení právem chráněného zájmu, má povinnost (nikoliv pouze možnost) řízení
zastavit podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích.
[/list]
Autor
Téma: Výzva k uhrazení 200Kč - zběsilá jízda městem (Přečteno 1226 krát)