Toto je stížnost dle par. 16a, čili procesní prostředek v případě chybného vyřízení žádosti o informace. Je to i jedna z položek povinně vykazovaných povinnými subjekty ve výroční zprávě dle par. 18. Není to tedy stížnost typu "jdu si na vás stěžovat", ta se zde procesně neuplatní.
Zde se konkrétně bude jednat o stížnost dle par. 16 odst. 1 písm. b).
Způsob vyřízení:
(5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, sníží úhradu nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
(6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že
a) postup povinného subjektu potvrdí,
b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5,
c) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo
d) stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou.
Stížnost podanou dle par. 16a tedy nelze "vyhodnotit jako nedůvodnou", protože důvodem jejího podání je stav vyvolaný (neú)činností povinného subjektu.
Opatření proti nečinnosti dle par. 16b odst. 3) zde připadá v úvahu pouze u nadřízeného orgánu a příslušným je v takovém případě ÚOOÚ.
Stížnost dle par. 16a musí být podána v určité lhůtě, která je v zásadě 45 dnů od marného podání žádosti (par. 16a odst. 3 písm. b), tzn. 30+15). Pokud tato lhůta uplyne (např. čekáním na vyřízení zbytečně podaného opatření proti nečinnosti), je to WIN pro úřad.
Ad Číkus mezitím - pouze u nadřízeného orgánu. ZOI to řeší odchylně: v případě "nečinnosti" povinného subjektu je opravným prostředkem právě stížnost dle par. 16a a bez jejího podání nejsou opravné prostředky vyčerpány.
