Eskalací až na tento úřad bylo dosaženo k příkazání, aby nečinný úřad rozhodl do 15 dnů ( JMK)
A zde jsou zajímavé postřehy, které by se mohly hodit i ostatním.
Případné faktické nepostoupení stížnosti nadřízenému orgánu (povinným subjektem – městským úřadem) je rovněž nečinností přičitatelnou nadřízenému orgánu, který má v takové situaci k dispozici dostatečné procesní i faktické nástroje k tomu, aby si od povinného subjektu (městského úřadu) předmětnou stížnost a související spisový materiál obstaral.
( proto je vhodné dávat nadřízený SO2 i do kopie - v tomto případě tomu tak bylo a JMK na to nijak nereagoval a v odpovědi pro UOOU udával jako důvod své nečinnosti to, že mu MU Kuřim žádost nepostoupil)
Stav nečinnosti nadřízeného orgánu po marném uplynutí lhůty pro rozhodnutí nastupuje objektivně. Zde je třeba zdůraznit, že lhůta pro rozhodnutí nadřízeného orgánu počne běžet i v situaci, kdy orgán prvního stupně odvolání či stížnost spolu se spisem nadřízenému orgánu fakticky vůbec nepředloží
pokud účastník podá stížnost podle § 16a odst. 1 písm. a), b), c), je jeho cílem rozhodnutí o stížnosti podle § 16a odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb. Je přitom nerozhodné, zda výsledkem zákonného postupu má být rozhodnutí ve smyslu správního řádu, resp. meritorní rozhodnutí o žádosti.
V obou případech je žádoucí rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů: v případě odvolání podle § 16 odst. 3, v případě stížnosti podle § 16a odst. 8 zákona č. 106/1999 Sb
Autor
Téma: názor UOOU k opatření proti nečinnosti (Přečteno 980 krát)