tak kdo mohl vedet, ze to je baba z uradu, prijeli nejakym bezejmennym tmavym autem.
Stihl jsem se ji ale zeptat, jestli uz bylo zahejeno spravni rizeni s cajty, kdyz stali na zastavce a ze ne.
Chtel bych na tomto duvodu vytvorit podjatost urednice, ze spravni rizeni se mnou zahajila a s policajty ne a ze dnes jsem se o tomto duvodu dovedel
Jak by melo byt definovana podjatost, celeho meststkeho uradu, kdyz je v ruku v ruce s fizly a presun na jiny nezavisly urad, aby o tom musel rozhodovat kraj, jako v pripade citovanem nize?
Z obsahu správního spisu se podává, že dne 1. 6. 2017 správní orgán prvního stupně
doručil stěžovateli příkaz o uložení pokuty, proti němuž podal stěžovatel odpor a dne 20.
6. 2017 uplatnil též námitku podjatosti „vůči všem zaměstnancům Městského úřadu Kuřim, a
to bez ohledu na jejich funkci a postavení v organizační struktuře uvedeného orgánu, a to včetně
starosty, místostarosty a tajemníka úřadu.“ Námitku odůvodnil skutečností, že s ohledem na
jejich zaměstnanecký či jiný poměr k věci mají zájem na výsledku řízení o údajném
správním deliktu. Doplnil, že v rozpočtu obce je pevně plánovaná kapitola určující příjem
obecního rozpočtu ze sankcí na budoucí rok, tudíž zaměstnanci mohou být pozitivně
motivováni tento rozpočtový ukazatel naplnit, resp. negativně motivováni při jeho
nedosažení či hrozbě jeho nedosažení. Doplnil, že tuto skutečnost zjistil „dnešního dne
4 As 33/2019
z vlastních zdrojů.“ Správní orgán prvního stupně toto stěžovatelovo podání předložil
k rozhodnutí o námitce podjatosti žalovanému. Ten dne 25. 7. 2017 vrátil věc správnímu
orgánu prvního stupně. Poukázal na to, že z uplatněné námitky není zřejmé, vůči kterým
oprávněným úředním osobám směřuje, a dodal, že správní orgán prvního stupně má
účastníka (stěžovatele) vyzvat k jejímu doplnění a poté rozhodnout. Dodal též, že
skutečnost, že pokuta je příjmem rozpočtu obce důvod podjatosti bez dalšího nezakládá.
[22] Správní orgán prvního stupně tedy stěžovatele vyzval k doplnění jeho podání a
poučil jej o následcích jeho nedoplnění (nebude k němu přihlížet). Stěžovatel doplnil, že
„neví, jak to na zdejším úřadu chodí (…). Proto ani nemůže relevantně posoudit, kdo se
bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu (slovy zákona) při rozhodování
v daném řízení.“ Svoji argumentaci dále v obecných úvahách rozvedl a poukázal na
možnou systémovou podjatost, jež může být založena na systému odměn za počet
vydaných odsuzujících rozhodnutí, na výši vybraných pokut atd. Setrval na tom, že
námitka podjatosti se týká všech řízení vedených proti stěžovateli správním orgánem
prvního stupně. Na to tajemník správního orgánu prvního stupně (jako služebně nadřízený
dvou jmenovitě uvedených úředních osob) usnesením ze dne 9. 8. 2017 rozhodl, že tyto
úřední osoby (jež byly určeny k provádění úkonů v daném správním řízení v jeho samém
počátku - viz „záznam o určení oprávněných osob“ na č. l. 2 správního spisu), nejsou
vyloučeny z projednání a rozhodování dané věci a námitku podjatosti zamítl. Upozornil,
že uvedené úřední osoby nemají poměr k věci, účastníku řízení a nebyl zjištěn ani jejich
zájem na výsledku řízení. Současně doplnil, že důvodem podjatosti bez dalšího nemůže být
ani stěžovatelovo obecné tvrzení o tom, že pokuty jsou příjmem rozpočtu obce.
Proti uvedenému usnesení stěžovatel podal odvolání e-mailem bez zaručeného
elektronického podpisu, následně doplněným podáním se zaručeným elektronickým
podpisem, nemajícím však všechny náležitosti podání. Správní orgán prvního stupně
vyzval stěžovatele bezúspěšně k odstranění vad odvolání a následně rozhodl žalovaný
rozhodnutím ze dne 11. 10. 2017, č. j. JMK 146718/2017 tak, že odvolání zamítl a usnesení
o námitce podjatosti jako zákonné potvrdil. Poté správní orgán prvního stupně pokračoval
v řízení o správním deliktu, v němž vydal dne 31. 10. 2017 rozhodnutí (blíže viz odst. [1]).
Autor
Téma: Může PČR stát na autobusove zastavce a měřit rychlost (Přečteno 2961 krát)