Krajskému úřadu Jihomoravského kraje
prostřednictvím
Město Kocourkov - Komise pro projednávání přestupků
Na Návsi 1
Kocourkov
Odvolatel:
Libor Zločinec, nar. 1.1.1900
Na Sídlišti 5
Kocourkov
Odvolání proti Rozhodnutí č.j. XYZ ze dne D
Vážení,
tímto podávám odvolání proti rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků Města Kocourkova č.j. XYZ ze dne D (dále jen „Rozhodnutí“), které níže odůvodňuji, a navrhuji, aby Krajský úřad jako nadřízený správní orgán Rozhodnutí zrušil a řízení zastavil. Zároveň žádám od všech členů přestupkové komise, kteří se na Rozhodnutí podíleli, písemnou omluvu za pokus mě poškodit svým svévolným postupem hraničícím se zneužitím pravomoci úřední osoby. Trvám na postoupení věci odvolacímu orgánu a nesouhlasím s případným vyřízením tohoto odvolání samotnou Komisí tzv. autoremedurou. Ve smyslu § 36 odst. 2 správního řádu žádám o informaci o řízení, a to konkrétně abych byl informován, až bude věc předána nadřízenému orgánu, a aby mi byla zaslána kopie stanoviska, které Komise spolu s odvoláním nadřízenému orgánu předloží (§ 88 odst. 1 správního řádu).
K věci samotné opakuji, co jsem uvedl už v řízení předcházejícím vydání Rozhodnutí, tedy že vozidlo jsem na daném místě neodstavil a přestupku, který mi je kladen za vinu, jsem se nedopustil. Poněkud paradoxně tuto skutečnost Komise nijak nerozporuje, ve východiscích svého Rozhodnutí neuvádí žádný podklad, který by prokazoval, kdo projednávaný skutek spáchal, místo toho se Komise pozoruhodným, avšak zcela nezákonným způsobem pokouší dovodit moji odpovědnost jakožto provozovatele vozidla. Konkrétně tvrdí mj. že provozovatel „musí vědět, co se s jeho vozidlem děje, kde se nachází, zda je v pořádku a někoho neohrožuje nebo neomezuje“, že „je povinen o vozidlo náležitě dbát a pečovat, tedy se i aktivně zajímat o to, kde je jeho vozidlo zaparkované, případně jej jít zkontrolovat“. Pokud by nebylo vozidlo vhodně zaparkované „je povinností provozovatele se o nápravu postarat, jinak na sebe přebírá odpovědnost za škodu i případné přestupkové jednání namísto řidiče“, a dále Komise spekuluje, že „obviněný měl možnost si zjistit, kde je jeho vozidlo odstaveno, a jako provozovatel zajistit nápravu závadného stavu“. Komise uvádí, že přestupkového jednání jsem se jako provozovatel dopustil nejméně opomenutím svých povinností provozovatele vozidla. Vyvrcholením tohoto toku myšlenek je pak hodnocení využití práva odepřít podání vysvětlení k osobě řidiče jako přitěžující okolnosti v rámci určení výše trestu.
Jakkoliv jsem přesvědčen, že jakékoliv další vyjádření je nadbytečné, neboť nezákonnost celé konstrukce je zjevná a odvolací orgán ji napraví v rámci svého ex offo přezkumu, považuji za vhodné na výše citované myšlenky stručně reagovat.
Skutková podstata přestupku, ze kterého jsem obviněn, zní „fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně zabere veřejné prostranství“. Formulace „osoba zabere“ přestavuje výlučně komisivní jednání, na tom nic nezmění ani citace z přestupkového kodexu, že v obecné rovině může spáchání přestupku spočívat i v omisivním jednání - to jistě může, avšak nikoliv u tohoto konkrétního přestupku. V právním státě platí, i pro správní trestání, že není zločinu bez zákona. Je-li v zákoně uvedeno „kdo zabere“, je nepřípustné tento delikt výkladem zcela mimo rámec textu dané normy rozšiřovat i na jednání typu „kdo se aktivně nezajímá o to, kde má auto“ či „kdo měl možnost zjistit závadný stav a nezajistil nápravu“. Pokud Komise odkazuje na povinnosti provozovatele vozidla, necháme-li stranou, že většina Komisí uváděných povinností provozovatele je smyšlená a nemá zákonný podklad, i to, že úsek státní správy regulující silniční provoz včetně projednávání deliktů proti těmto povinnostem jsou mimo působnost přestupkové komise, trvám na tom, pokud jsem se snad nějakého porušení povinností provozovatele měl dopustit, aby v souladu s principem nullum crimen sine lege bylo toto porušení konkretizováno včetně odkazu na relevantní právní úpravu. Pro úplnost konstatuji, že tzv. objektivní odpovědnost provozovatele vozidla podle § 125f zákona o silničním provozu je omezena pouze na zajištění dodržování povinností řidiče při užití pozemních komunikací.
V odůvodnění Komise neopomněla připomenout, že neznalost zákona neomlouvá. Domnívám se, že místo nevyžádaného mentorování účastníků řízení by tento princip měla Komise vztáhnout nejdřív sama na sebe. Kromě již výše uvedeného totiž členové Komise v rámci přípravy na svoji funkci patrně nedočetli Listinu základních práv a svobod ani do třetího článku, jinak by se totiž na jeho konci dozvěděli, že nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod (tolik k přitěžující okolnosti spočívající ve využití základního práva dle čl. 37 Listiny). Je-li Rozhodnutí nezákonné a odvolací orgán to potvrdí, jsou pouze dvě možnosti - buď takto Komise rozhodla úmyslně, což by byl trestný čin, nebo z neznalosti, která ale, jak sama Komise trefně poznamenala, neomlouvá.
V Kocourkově dne 4. 7. 2022
Libor Zločinec
vlastnoruční podpis