Ale pokud člověk vleze na přechod na červenou a auto jede na oranžovou (byť rychle), měla by z logiky věci jít větší tíže zavinění nehody na toho chodce.
Balancování míry zavinění různých škůdců, resp. spoluzavinění poškozeného, připadá v úvahu při řešení náhrady škody a jiné újmy. Trestní odpovědnost funguje trochu jako v Albigenské křížové výpravě - "zabte je všechny, Bůh si ty svoje pozná." Pokud je formálním znakem nějakého TČ protiprávní jednání + následek (např. způsobení škody, újmy na zdraví či jako zde dokonce usmrcení), došlo k té protiprávnosti i následku, a je tam příčinná souvislost ve smyslu
sine qua non, pak za to takový pachatel odpovídá. Je klidně možné, že takových pachatelů ve vztahu k jednomu následku bude víc - přičemž to, do jaké míry k tomu přispěli, může být jedním z hledisek při určení trestu, ale nezbavuje to odpovědnosti. Ten standard posuzování příčinné souvislosti je zde poměrně přísný, hledá se odpověď na hypotetickou otázku, zda je jisté, že kdyby nedošlo k protiprávnosti, následek by nenastal, v konkrétním případě by tedy řidič jel < 50, zastavil na semaforu a sledoval provoz. Pak lze asi s poměrně velkou měrou jistoty tvrdit, že by nikoho nezrakvil, dokonce ani v případě, že přecházel na červenou.
Teoreticky by to mělo fungovat symetricky. Kdyby stejná zápletka skončila tak, že řidič by to v poslední chvíli strhnul a zabil sám sebe o sloup, chodec by měl být také odsouzený za usmrcení z nedbalosti - a nepomohlo by mu ani to, že řidič jel na oranžovou a rychle, protože kdyby on nepřecházel na červenou, tak by nikdo nezemřel.
Autor
Téma: Řidič jel na žlutou a usmrtil chodce, který šel na červenou. Hrozí mu osm let (Přečteno 2715 krát)