§ 22 ElÚkon: (2) Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl (dále jen „vstup“). (3) Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu.
Tolik obecně. Jste sice trochu tajnosnubný stran toho, o jakou konkrétně listinu jde a na základě kterého ustanovení zákona má být předložena, ale pokud v tomto zvláštním zákoně není natvrdo napsáno něco o tom, jak někde nejezdí vlaky (např. tam není uvedeno, že "žadatel přikládá *originál* něčeho"), co by vůči ElÚkon zafungovalo jako lex specialis, tak lze samozřejmě předložit konvertovaný dokument. Píšete tam, že předkládá "doklad" - tady bacha na to, že některé doklady (typu ŘP) vůbec nejdou konvertovat, ani vidimovat - ale pokud tu konverzi už máte a není v tom nějaká jiná zrada (např. že vstupem nebyl přímo listinný originál, ale také už něco od něj odvozené), tak snad na tuto výjimku nenarážíte.
Přes 106 skutečně de iure není možné požadovat právní názor (a už vůbec ne takový, který by pak, opřen o autoritu subjektu, který jej vytvořil, byl v jakémkoliv smyslu pro kohokoliv závazný). Nicméně nic nikomu nezakazuje poslat na ministerstvo obecný dotaz týkající se jejich agendy - a nic nezakazuje ani ministerstvu na to odpovědět. Pokud je to formulované věcně, není to nějaká ptákovina, a tazatel tam už není vedený ve složce MaŠíBl, odpovídají většinou úřady (*) docela ochotně. Někdy pomáhá ten dotaz lépe zacílit, tedy neposílat to (jen) na adresu určenou pro infožádosti, ale vyhledat si nějaký vhodný odbor či dokonce konkrétního člověka.
K tomu "nemůžu prudit" ... to moc nechápu. Buď dotyčného ten úřad v nějakém smyslu drží pod krkem, pak by asi měl zasalutovat, navalit originál a pustit to z hlavy (bez ohledu na to, že v této jednotlivosti byl v právu a úřad plácá kraviny). Případně může ke stejnému řešení dospět z čistě pragmatických důvodů - mohl by si klidně dovolit "prudit", ale cílem je nikoliv kočkování s úřadem, ale vyřízení dané záležitosti, a podřídit se rozmaru úředníka často bývá možností s nejnižšími transakčními náklady. Pak je ale zbytečné si o čemkoliv dopisovat ať už s ministerstvem či s 30kmh.cz. Nebo si to nenechá líbit. Pak je především třeba tu žádost formálně podat (i s tou přílohou, kterou úřad považuje za nedostatečnou) - to se ideálně dělá písemně a distančně. Je-li nezbytné to podat osobně, pak je nutné trvat na pořízení protokolu z toho úkonu. No a až přijde nějaký odpor ze strany úřadu, stručně se vyjádřit a odkázat na příslušná ustanovení ElÚkon. A kdyby to nestačilo, tak úřadu sdělit, že jinou verzi toho podkladu nedostane, a pokud trvá na tom, že to nestačí, ať zkrátka tu žádost zamítne, a uvidí se u odvolacího orgánu. Asi záleží na úhlu pohledu, YMMV, ale něco takového mi nepřipadá jako "pruzení".
(*) Myšleno samozřejmě z množiny úřadů, kterých má smysl se na nějaký právní názor či doporučení ptát - tedy ministerstva a jiné vrcholné úřady, jedinečné/specializované úřady, či z nějaké složitější struktury její vyšší patra. Posílat nějaké dotazy na obecní úřad ve Vyšných Vlkodlacích jsem nezkoušel.
