Nabízel by se experiment:
IMHO to moc velký potenciál nemá. Rozsudek je sice pro provozovatele mírně nepříznivý, ale jeho argumentace je poměrně konzistentní a udržitelná. Když se to spojí s judikaturou o tom, že sprdelizovat lze cokoliv, co odpovídá podmínkám § 125f, i když nejde o přestupek řešitelný na místě (např. rychlost 40/50+), je asi nutné se smířit s tím, že to, zda musí SO zaslat odpustek, a zda/kdy může zahájit sprdelní řízení, jsou někdy na sobě nezávislé otázky.
Pravděpodobné řešení experimentu by dopadlo asi tak, že SO by se k Blondi choval stejně jako k nabonzovanému řidiči - tedy buď by zahájil řízení (a při jakékoliv nespolupráci obviněné by ho následně zastavil pro neprokázání), nebo by zkusil zkratku tím, že by ještě před zahájením řízení předstíral snahu získat nějaký další podklad (např. výzvou k podání vysvětlení Blondi a/nebo provozovateli), a ignore či jakýkoliv rozpor pak použil jako důvod pro odložení věci bez zahájení řízení. A následně by klasicky odstíhal provozovatele. Provozovatel by tahal za kratší konec provazu, protože samotný fakt nezaslání odpustku by SO analogicky podle 1 As 131/2014 asi ustál (možná protiagrumentace viz dále), a u případných námitek, že orgány nevyvinuly dostatečnou snahu k nalezení a potrestání primárního viníka, jsme v režimu "nezbytných kroků", kde, jak víme, je laťka dosti nízko.
Druhá a velmi pravděpodobná možnost je, že SO bude dodatečnou informaci o podezřelém řidiči ignorovat a pošle normálně odpustek. Ani tam nevzniká instantní výhoda, samotný odpustek zakládá jen práva provozovatele a následně podle jeho reakce nějaké povinnosti pro SO, tedy namítat nezákonnost odpustku není moc jak - problém je s aktivní legitimací a vhodným procesním nástrojem, právě proto, že nikomu nevzniká bezprostřední zásah do práv. Asi by se daly zkoušet nějaké pro SO nestandardní kombinace (např. že jiný řidič se "přizná" na fízlárně a jiného udá provozovatel v reakci na odpustek), ale nejspíš by to nemělo větší úspěch než podobné už testované nápady (řetězení, udání více řidičů atp.). Scénář 4.2 reálně nehrozí - když už by SO poslal odpustek, tak před zahájením řízení s řidičem, ale i kdyby k tomu došlo až po zastavení, nevidím, co by pak SO zabránilo při nezaplacení odpustku rovnou zahájit sprdel.
Jediné, v čem vidím drobný potenciál, jsou dva detaily. Pokud si to pamatuju správně, v 1 As 131/2014 se s opicema dohadoval provozovatel osobně, a dostal možnost to řešit blokem (tedy se "slevou" zhruba odpovídající určené částce v odpustku). To, že tam byla možnost bloku, je pak použito jako podpůrný argument pro neposílání odpustku (NSS se nepříliš úspěšně pokusil hledat v Humlově zprasku nějaké symetrie a logiku). Lze se od toho odlišit dvěma způsoby - jednak to, že (unter)fízlům se ohlásí někdo jiný než provozovatel (např. Blondi, jak je navrhováno). Pak by sice SO snad nemusel poslat odpustek, ale rozhodně by neměl provozovatele úplně obejít - pokud by se tak stalo, tak právě tímto rozdílem by se dalo argumentovat. Druhá možnost je, že Blondi nepůjde na fízlárnu osobně, ale pošle jim třeba dopis - pokud pak SO nepošle odpustek ani nebude mít Blondi reálně šanci věc vyřešit blokem (nikdo ji nikam za tímto účelem nepředvolá, nebo už s ní bude zahájeno plnotučné řízení), opět je to rozdíl, kterým lze argumentovat.
Tedy úplně bych experimenty se servírováním podezřelých prostřednictvím MP ještě před odpustkem nezatracoval, ale bral bych to spíš jako zpestření obvyklé rutiny, než reálnou šanci na konečné řešení odpovědnosti provozovatele.
Autor
Téma: Experiment: využití rozsudku NSS 1 As 131/2014 - 45 (Přečteno 3749 krát)