Brat krev, jako dukaz mi nedava to smysl, protoze s ni muze manipulovat jen vyskoleny personal za presne danych podminek(hlavne teplota). Navic vy jste poskytl krev lekarskemu zarizeni/laboratori a nesouhlasil jste pri odberu, aby s nim manipulovala policie.
Neni to nuz, kterym jste nekoho bodl nehlede opet by s nim mel manipulovat jen forenzni technik a ne nejaka tupa opice s krochnou a pendrekem.
Mohu se mylit, ale s tim co o tom vim bych na ne okamzite volal dosahoveho dustojnika, at si ty kreteny srovna a paralelne GIBS(ne ze bych od nich neco cekal).
oprava: nemocnice odesila zpravu o vysetrerni a laborator predava vysledky, bud osobne nebo kuryrem,
Ona casto byva nemocnice tou laboratori.
O vyšetření etylalkoholu v krvi může rovněž požádat i občan sám. Jestliže se jedná o odborné lékařské vyšetření pro právní účely, provede lékař před samotným odběrem krve celkové vyšetření zaměřené na zjištění ovlivnění alkoholem, tj. na zjištění známek účinku alkoholu. O tomto vyšetření se vede zdravotnická dokumentace a na konec vyšetření lékař vyplní protokol, který musí být na předepsaném formuláři. Důležité je, aby vyšetření krevního vzorku za účelem průkazu a stanovení etylalkoholu pro právní účely provedla specializovaná toxikologická laboratoř, jedná se o laboratoře, které musejí splňovat přísná kriteria1. Tyto laboratoře jsou pak při provádění vyšetření povinny postupovat podle stanovených zásad2. Je-li prováděno vyšetření pro právní účely, je tomuto vyšetření a rovněž odběru krve vždy přítomen žadatel, tj. v převážné řadě Policie ČR.
Příslušná laboratoř je tedy povinna provádět vyšetření v souladu s platnými standardními postupy definovanými a schválenými Českou lékařskou společností JEP podle zásad správné laboratorní praxe. Vzorek krve musí být vyšetřen dvěma na sobě nezávislými laboratorními metodami, z nichž jedna musí být přísně specifická. V tomto případě se jedná o metodu plynové chromatografie, která je nezastupitelná. Jako druhé, ověřovací metody, může být použito jakékoliv jiné, sice nespecifické, nicméně však přesné metody (Widmarkova, enzymatická, apod.). Plynovou chromatografii je nutno provést z téhož vzorku nejméně dvakrát, ověřovací zkoušku nejméně jedenkrát. Výsledky vyšetření se uvádějí v hodnotě g/kg. Pokud se výsledky dosažené oběma metodami od sebe liší o více než 0,2 g/kg do hodnoty 3,0 g/kg a o 0,3 g/kg, při hodnotách vyšších než 3,0 g/kg, je nutno vyšetření opakovat, a to tak, že vyšetření plynovou chromatografií se znovu provede 2x a vyšetření ověřovací metodou rovněž 2x z téhož vzorku. Za pozitivní průkaz požití alkoholického nápoje se pokládá hladina etylalkoholu v krvi vyšší než 0,20 g/kg, stanovená metodou plynové chromatografie.
Příslušná laboratoř po skončeném vyšetření krevního vzorku vyplní výsledek vyšetření provedeného plynovou chromatografií, a to podle elaboračního protokolu jako průměrný výsledek ze dvou měření, do příslušného oddílu „Protokolu“ a opatří výsledek číslem vyšetření z elaborační knihy, razítkem, jmenovkou a podpisy ustanovených vysokoškolských pracovníků s toxikologickou erudicí. Protokol s výsledky laboratorního vyšetření je žadateli předán do vlastních rukou neprodleně po skončené analýze (poštou doporučeně nebo oproti podpisu kurýrovi). Jedno vyhotovení Protokolu vždy zůstává uloženo a archivováno v toxikologické laboratoři. Stejně tak na tomto pracovišti zůstává po dobu nejméně 8 týdnů uložen krevní vzorek. Protokoly o lékařském vyšetření a dokumenty o analýze se uchovávají minimálně 10 let. Sdělení výsledku jiným osobám než žadateli je možné pouze v souladu s platnými právními předpisy. Úhradu vyšetření zdravotnickému zařízení provádí žadatel.
Laboratoře zařazené mezi laboratoře s oprávněním stanovovat hladinu etylalkoholu v krvi i pro potřeby právní (soudně-toxikologické laboratoře, které musí být buď organizační či úzce kooperující součástí ústavů nebo oddělení soudních lékařství), se musí řídit stanovisky České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie ČLS JEP a musí splňovat kritéria v souladu s požadavky „Metodického pokynu“ (Věstník MZ ČR č. 7/06). Uvedenými kritérii jsou přístrojové vybavení a prostorové podmínky, personální zajištění, metodika a zajištění kvality výsledků. Vzhledem k tomu, že kritéria platná pro stanovení alkoholu pro právní účely jsou mnohem přísnější je zřejmé, že výsledky laboratoří soudně-toxikologických jsou pro potřeby zdravotnické v plné míře použitelné, v žádném případě však to neplatí naopak.1 Z uvedeného tedy vyplývá, že přesnou hladinu alkoholu v krvi lze zjistit pouze laboratorním a přísně specifickým „lege artis“ vyšetřením. Výsledek vyšetření na přítomnost alkoholu v krvi podezřelého řidiče, které bylo provedeno ve zdravotnickém zařízení, které není v seznamu laboratoří (příloha č. 5) vedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, nelze odmítnout jako důkaz, pokud může přispět k objasnění věci.2
zdroj: Právní aspekty řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholických nápojů a jiných návykových látek“, Karel Kampas 2010