Hm, pokud to mám brát podle sebe, tak na blízká setkání chlupatého druhu mám poměrně štěstí.
- první srnec mezi holýma polema krátce po poledni, chrápal v příkopu, vyskočil mi před motorku když jsem jej míjel, rychlost kolem 100. Motorka kaput, srnec kaput, já trvalé následky. Chování zeleného opilce (doslova, nebýt toho že odjel dřív než dorazili fízli, nejspíš by mu dali dejchnout) s flintou naprosto stejné jako popisuje pan medved, dorazil asi deset minut po ohlášení nehody, těžký nezájem jestli mi třeba něco není, prostě úplně v jiným světě, divím se že nezačal dávat umělé dýchání tomu srnci.
- druhá, nějaký mládě, na dálnici ve středovém pásu, taky vyběhla když jsem ji míjel, to jsem naštěstí ustál, škody jen na majetku, co se stalo se zvířetem nevim, asi dodělalo někde jinde.
- třetí, statná laň, mezi polema v létě kolem čtvrté odpolední, kdybych nejel rychle (no přiznejme si to, jako debil
), tak to i ubrzdím (škrtnul jsem ji koncem řidítka a brzdovou páčkou, čili zmáčkla mi přední brzdu
). Škody jak na zdraví tak na majetku, laň utekla a předpokládám že se někdy jindy asistovaně zasebevraždila o někoho jiného.
Případů, kdy jsem to ubrzdil nebo to proběhlo až za mnou bylo taky dost. Společným jmenovatelem ale bylo vždycky stejně jako výše
- vždycky to bylo na motorce
- nebylo to v lese
- nebylo to večer
- nebylo to v úseku označeném značkou A14
- měl jsem buď sériový výfuk nebo aftermarket s tlumivkou. Když jsem měl uřvaný trubky, neviděl jsem jediné zvíře. Pokud nepočítám prasata v uniformách na mělnicku.
