Vzhledem k tomu,že je tady hodně proměnných [...]
gumidos +1
Je to hrozně moc témat a dílčích otázek v jednom. Zkusím to trochu zpřehlednit, bez ambice rozebrat všechno do posledního šroubku. Jde o
1) otázku, zda stáním za značkou někdo (řidič, provozovatel) páchá přestupek
2) otázku pravomoci MP nasadit botu a věci s tím související (sundání, poplatek a další buzerace)
3) zákonnost samotné značky, resp. procesu, jehož výsledkem byla její instalace
4) výklad značky, co znamená "povolení SVJ" ...
5) role SVJ v celé věci, problematika vnitřních poměrů SVJ a vztahů mezi SVJ a vlastníky
Vezmu-li to postupně. Ad 1) pokud jde o pozemní komunikaci (jako že asi ano), nehraje z hlediska užívání cesty pro provoz vozidel roli, čí to je pozemek. Projetí kolem značky je přestupkem řidiče (pokud se na něj nevztahovala výjimka dle DT). Tedy i těch, kteří jedou do té garáže. Méně triviální je odpověď na otázku, jestli i samotné stání vozidla, které je odstaveno v místě, kam nesmělo vjet, je přestupkem (není to totéž jako porušení zákazu, modelově lze uvažovat např. že řidič A projel kolem zákazu a jiný řidič B, zaparkoval, o tom, že je za zákazem ale věděl). S tím úzce souvisí i to, zda lze takový čin při nedohledání řidiče (ať už řidiče A či B) sprdelizovat. To je zde opakovaně řešeno s nejistým závěrem - je na to stanovisko MV (stojící na konstrukci, že když se někam nesmí vjet, tím spíš se tam nesmí stát, jako by v každé B 1 byla implicitně obsažena i zóna B 29). Než to někdo protáhne soudem (pokud už se nestalo), lze mít ten i ten názor.
A samozřejmě před závorkou stojí, zda tam vůbec lze stát podle obecné úpravy, bez ohledu na zákaz. Zbývá aspoň 6 m?
ad 2) Možnost obotičkovat auto není přímo navázána na to, zda někdo spáchal přestupek. Podmínky jsou v § 17a. Tam jsou taxativně vyjmenované situace, které částečně kopírují skutkovou podstatu některých přestupků dle ZPPK, ale není to 1:1. Např. pokud by někde stálo auto bez POV, dopouští se nejspíš provozovatel přestupku, ale nelze mu za to dát botu. A naopak, pokud někam přijede a zaparkuje nepříčetný řidič (případně řidič ve věku 13 let, řidič v režimu NO či KN), nemohl se dopustit přestupku, ale auto lze obotičkovat. Kupodivu nenastává problém jako ad 1), protože na možnost zabotičkovat auto zaparkované za zákazem je myšleno explicitně. V konkrétním případě ale tazatel píše, že MP botu sundala bez keců, ani nezmiňuje, že by za to něco chtěla, on sám zřejmě náhradu za čekání na odbotičkování také nepožaduje, tedy tento bod asi není třeba řešit.
ad 3) Tím bych začal, u příslušného silničního správního úřadu by mělo existovat rozhodnutí (v podobě opatření obecné povahy), na základě které tam tu značku šoupli. Zde se nabízí, že by mohlo jít o omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci, tedy v režimu § 9 zákona 13/1997 Sb. Lze si představit mnoho variant, od toho, že na místo prostě fyzicky hodili značku a formálním vydáváním nějakého OOP se neobtěžovali, nebo že to pojali jako
ex offo iniciativu příslušného silničního správního úřadu (tedy pravděpodobný vstup od někoho z funkcionářů SVJ vzali jen jako podnět), nebo že rozhodli opravdu na žádost SVJ. Je možné, dokonce pravděpodobné, že v tomto postupu bude něco špatně, pak se otevírá možnost toto OOP napadnout u soudu, buď jako takové (u čerstvé značky ještě není lhůta pryč), nebo incidenčně spolu např. s řízením o přestupku spočívajícím v porušení té značky.
ad 4) Je-li povolením SVJ myšleno, že daná účelová komunikace je z režimu veřejné překlopena do neveřejné, kde o rozsahu přístupu rozhoduje vlastník, tak jste-li spoluvlastníkem pozemku, který SVJ jen spravuje (a kdoví jestli, jak naznačil gumidost, vztah SVJ k pozemku může být různý), můžete si klidně to povolení udělit sám.
ad 5) To je asi mimo jádro problému. Až se budete s úřadem či MP kočkovat o to, jestli se stal/nestal přestupek, určitě to nebude záviset na tom, zda např. shromáždění SVJ, kde se něco o garážích rozhodovalo, proběhlo v souladu s NOZ a stanovami, či zda výbor nepřekročil svoji pravomoc.