Rozsudek NSS č. 8 As 94/2011 se zabývá problematikou řetězení plných mocí a obsahuje následující důležitou věc.
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/0094_8As__110_20120227032324_prevedeno.pdfVe sporu šlo o to, jak se vypořádat se zánikem plné moci. Městský soud Pha vyslovil, že že správní řád upravuje pouze vznik zastoupení na základě plné moci (§ 33), nikoliv jeho zánik. Zánik plné moci je proto třeba posuzovat podle předpisu, který je správnímu řádu nejbližší. Tím je podle městského soudu občanský soudní řád. Městský soud vyšel z § 28 o. s. ř., podle něhož účastník řízení vypoví plnou moc také tím, že si zvolí jiného zástupce.
Stěžovatel (proti kterému bylo vedeno přestupkové řízení) namítl, že takový postup je nepřezkoumatelný, protože není z rozhodnutí jasné, na základě čeho určil soud "nejbližší" předpis.
NSS konstatoval, že důvody, pro které se Městský soud rozhodl zvolit jako nejbližší předpis o. s. ř., jsou z rozhodnutí dostatečně patrné. Dále se zabýval problematikou zastupování.
- Podle § 28 odst. 3 o. s. ř.
je možné plnou moc vypovědět dosavadnímu zástupci tím, že si účastník řízení zvolí jiného zástupce.
- Správní řád omezuje účastníka řízení při volbě zmocněnce tím, že podle jeho § 33 odst. 1 účastník může mít v téže věci pouze jednoho zmocněnce. To ovšem neznamená,
že by účastník řízení musel mít po celou dobu správního řízení téhož zmocněnce a nemohl jej změnit.
- účel uvedeného omezení spočívá v tom, aby se oprávnění jednotlivých zmocněnců nepřekrývala, a aby správní orgán nebyl uveden v nejistotu, kdo a jakým způsobem za účastníka řízení jedná. Otázku zániku plné moci udělené zmocněnci však správní řád výslovně neřeší.
=> plné moci lze řadit pouze sériově.