Pokud máte pochybnosti, zkusme si teleologický výklad: fikce doručení je institut, který má zamezit obstrukcím (pokud jde o veřejnoprávní rovinu) a podpořit vynutitelnost práva (i v soukromoprávní rovině). Klíčové přitom je, jestli se psaní dostalo do sféry vlivu adresáta a adresát o tom mohl (a měl) vědět (= např. výzva v poštovní schránce).
To, že váš nápad spadá do situací, proti kterým byla fikce doručení zřízena, myslím vyplývá tak nějak samo. Situací s podobným překryvem může nastat spousta, například si DS budete teprve aktivovat - úřad pošle na adresu TP, pošta vhodí výzvu, začne běžet lhůta a během této lhůty si aktivujete DS. Úřad přitom povinnost vyplývající z § 20 odst. 1 SprŘ splnil.
Aplikací jakési liberace (tj. pokud by tyto změny na vaší straně měly jít k tíži odesílateli) byste de facto popřel smysl fikce doručení.
Pokud lpíte na judikatuře, můžete začít studiem rozsudku NSS ze dne 4. prosince 2013, sp. zn.
1 As 83/2013 (co do obsahu pokrývá pro toto téma docela zajímavý konflikt adresa TP x nahlášená doručovací adresa x aktivace DS a vedle toho NSS shrnuje přístup k doručování jako takovému), no a pokud vám to nebude stačit, můžete pro úplný kontext pročíst judikáty ze sloupečku "Odkaz vede z:". Ve zkratce poděkujte Kocourkovi a spol., protože to ženou do takových extrémů, že už to všechny soudce sere.