To se tu řeší často.. úřední záznam se jako důkaz použít nedá, ale přesto to často úřady dělají. Protože jsou líní si ty důkazy opatřit správně.
Je to bod do odvolání.
....
No. Ona se nám teď judikatura "trošičku" odchyluje od zažitých zvyklostí

"Rozsudek ze dne 25.3.2015, č.j. 8 As 152/2014 – 30 (úřední záznam, zpochybnění úředních záznamů v řízení): NSS uvádí: 'Lze přisvědčit stěžovateli, že původní judikatura Nejvyššího správního soudu vycházela z absolutní nepoužitelnosti úředního záznamu o přestupku a z oznámení o přestupku jako důkazů v přestupkovém řízení. Tyto závěry byly vysloveny především v rozsudcích ze dne 22. 1. 2009, č.j. 1 As 96/2008 - 115, publikovaném pod č. Sb. NSS 1856/2009, a ze dne 9.9.2010, č.j. 1 As 34/2010 – 73, publikovaném pod č. Sb. NSS 2208/2011. Obdobně se vyjádřil Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 17.6.2011, č.j. 7 As 83/2010 – 63.
Nicméně aktuální judikatura Nejvyššího správního soudu závěry uvedené v citovaných rozsudcích modifikovala tak, že listiny předložené Policií ČR postačují k postihu pachatele přestupku, pokud nejsou v řízení před správním orgánem zpochybněny. Tyto závěry byly vysloveny v rozsudcích Nejvyššího správního soudu např. ze dne 27.2.2014, č.j. 4 As 118/2013 – 61, dále ze dne 22.8.2013, č.j. 1 As 45/2013 – 37, nebo ze dne 29.5.2014, č.j. 10 As 25/2014 – 48.
Závěry čtvrtého senátu uvedené v rozsudku ze dne 27.2.2014 aproboval i Ústavní soud ČR, který v usnesení ze dne 13.11.2014 ve věci sp. zn. III. ÚS 1838/14 uvedl, že „I v tomto směru může Ústavní soud odkázat na napadená rozhodnutí a ústavně konformní závěr judikatury Nejvyššího správního soudu, dle níž dokumenty obvykle obsažené v příslušném spisu (tj. oznámení o přestupku spolu s úředním záznamem o podezření z přestupku, záznam o přestupku, ověřovací list k radarovému zařízení, výpis z evidenční karty řidiče) zpravidla postačují k vydání rozhodnutí o spáchání či nespáchání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší povolené rychlosti (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.5.2014 č.j. 2 As 39/2014 – 30, nebo ze dne 22.8.2013 č.j. 1 As 45/2013 – 37). Další dokazování je pak potřeba provádět pouze v případech, kdy z účastníkem řízení uplatněných námitek vyplývají důvodné pochybnosti o správnosti výroku o vině či trestu.“'
K použitelnosti úředních záznamů viz též rozsudek NSS ze dne 29.5.2015, č.j. 10 As 25/2014 – 48, kde se uvádí: Význam úředního záznamu spočívá v přestupkovém řízení v tom, že na jeho základě si může správní orgán předběžně vyhodnotit význam případné svědecké výpovědi dané osoby z hlediska skutečností, které je třeba v konkrétním řízení o přestupku prokazovat (viz rozsudek č.j. 6 As 22/2013 – 27, bod 11). Úřední záznam lze v přestupkovém řízení použít, třebas v případě rozporů mezi výpovědí svědka nebo obviněného a obsahem úředního záznamu (srov. rozsudek NSS ze dne 9.9.2010, č.j. 1 As 34/2010 – 73, č. 2208/2011 Sb. NSS, bod 35, kde se Nejvyšší správní soud odklonil od přísnější judikatury trestněprávní). Úřední záznam může být dokonce přijat i jako listinný důkaz za situace, kdy skutečnosti v něm uvedené není objektivně možno prokázat jiným důkazem, typicky výpovědí obviněné osoby či svědků (takto rozsudek NSS ze dne 31.7.2012, č.j. 2 As 67/2011 – 89).
"