kdo +1
Autoremedura je svou povahou něco jako procesní zkratka. Jde zřejmě čistě o možnost SO1, zda k ní (při splnění zákonných předpokladů) SO1 přistoupí je čistě na jeho diskreci, nejspíš s tím nejsou spojena žádná práva účastníka (např. na to, aby si vůbec SO1 přečetl plné odvolání, či aby o tom, že se případným provedením autoremedury SO1 zabýval, byl aspoň nějaký záznam ve spisu).
Zákonnost má v odvolacím řízení hlídat SO2. A jeho rozhodnutí je ve vztahu k (neprovedené) autoremeduře něco jako sebenaplňující se proroctví. Pokud SO2 rozhodnutí pro nějakou nezákonnost či závažnou vadu řízení zruší, mohl to sice udělat už SO1, ale je to jedno, protože ten problém SO2 právě napravil. Potvrdí-li SO2 rozhodnutí, tedy rozhodnutí SO1 (dle posouzení SO2) obstálo, znamená to, že k autoremeduře nebyl důvod a její neprovedení či nezvážení není vadou.
Plete-li se i SO2, nezbývá než soud, ale tam je třeba mít nějaké argumenty k samotnému rozhodnutí, čistě procesní vada související s postupem SO1 po podání odvolání z výše uvedených důvodů k zásahu soudu nepostačí.
EDIT: To ale neznamená, že by Číkus byl ve své úvaze úplně mimo. Správně by samozřejmě měl odstranit vady odvolání SO1, a měl by pak provést úvahu o autoremeduře. Proběhlo-li to jinak, není sice asi možné protestovat proti výsledku, ale v průběhu řízení nic nebrání trochu zamotat orgánům hlavu. Např. doplněné odvolání poslat i SO1 s tím, že mu SO2 vzkazuje, aby znovu zvážil autoremeduru, a/nebo v odpovědi SO2 v závěru navrhnout, ať je tedy věc z daného důvodu vrácena k posouzení SO1 (SO2 to buď udělá, nebo bude mít pocit, že by to aspoň měl okecat v odůvodnění, rozhodně se tím nic nezkazí).