30kmhcz

Dobrý den,

Dne 27. x. jsem si v Datové schránce vyzvedl Vámi zaslaný dokument „VÝZVA K VYJÁDŘENÍ SE K PODKLADŮM ROZHODNUTÍ“ Spis.zn.: xxx, Č.j.: x, odeslaný 19. x. 2018.
Kde mi Jako obviněnému z přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o silničním provozu"), kterého jste se měl dopustit dne x ve x hod. v obci Mělník, ulice x jako provozovatel motorového vozidla tovární značky xxx 320, registrační značky x, kdy jste nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Řidič Vašeho vozidla neoprávněně zastavil a stál v místě, kde je to zakázáno dopravní značkou B28 - zákaz zastavení a v protisměru, dáváte v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ke zjištěným podkladům a případně navrhnout jejich doplnění.

K tomu se vyjadřuji následovně:
Očekávám, že Městský úřad Mělník (dále jen "správní orgán") obrátí na poskytovatele poštovních služeb Česká pošta s. p. a bude se zabývat tím, komu bylo ve skutečnosti doručeno psaní do vlastních rukou s „Výzva provozovateli vozidla k uhrazení určené částky“, která dle správního orgánu měla být doručena dne 3. x. 2017., tak jak správnímu orgánu uložil Krajský úřad Středočeského kraje jako odvolací správní orgán.

Proto nerozumím této písemnosti, respektive nerozumím k čemu se mám vyjadřovat, když nebyly provedeny žádné nové důkazy.

V souladu s ust. § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. toto podání do 5 dnů potvrdím písemně na adresu: xxx

Ještě než to budu číst: stíháte lhůtu pro odvolání?

Krajský úřad Středočeského kraje
Zborovská 11
150 21 Praha 5

podáno prostřednictvím

Městský úřad Mělník
Odbor dopravních a správních agend
náměstí Míru č.1
276 01 Mělník

xxx. 2. 2018, Praha

Věc: Odvolání proti rozhodnutí o přestupku č.j. xxx
 
Já, bla bla bla, se tímto v souladu s §81 zákona č. 500/2004 Sb.
 
ODVOLÁVÁM


proti rozhodnutí Městského úřadu Mělník (dále jen "správní orgán"), číslo jednací xxx, doručeného datovou zprávou ID xxx, která byla správním orgánem odeslána dne xxx a mne doručena dne xxx
Podle tohoto rozhodnutí správní orgánu jsem byl uznán vinným "ze spáchání správního deliktu podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, jehož skutkovou podstatu naplnil porušením § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, kterého se dopustil, když dne xxx hod. v obci Mělník, ulice xxx jako provozovatel motorového vozidla tovární značky xxx, registrační značky xxx nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Řidič Vašeho vozidla neoprávněně zastavil a stál v místě, kde je to zakázáno dopravní značkou B28 - zákaz zastavení a v protisměru.“

Předmětné rozhodnutí napadám v plném rozsahu.

Odůvodnění:
1)   Správní orgán tento přestupek provozovatele vede jako správní delikt (viz. Příkaz ze dne 29. x. 2017; Rozhodnutí ze dne 15. x. 2018), podle již neplatného § 125f odst. 1 zákona 361/2000 Sb., a to i když bylo šetření o přestupku zahájeno dne 29. 9. 2017 vydáním příkazu spis. zn.: xxx č.j.: xxx. Tzn. že by zahájen po dni 1. 7. 2017, kdy vstoupil v platnost zákon č. 250/2016 Sb., tudíž by měl být šetřen podle tohoto zákona.
Je zajímavé, že USNESENÍ o odložení přestupku spis. zn.: xxx, č.j.: xxx a to i PŘEDVOLÁNÍ K ÚSTNÍMU JEDNÁNÍ spis. zn.: xxx, č.j.: xxx spis. zn.: xxx, č.j.: xxx jsou vedeny podle platného zákona č. 250/2016 Sb. a to i když bylo vydáno před zahájením šetření přestupku provozovatele, respektive šetření správního deliktu provozovatele - dle správního orgánu.

2)   Během ústního jednání, konaného dne xxx od 8:30, jsem uvedl následující, cituji: „Nesouhlasím se zaviněním přestupku kladeného mi za vinu a jeho právní kvalifikací, co se týče objektivní odpovědnosti provozovatele, jelikož mi nebyla doručena výzva k uhrazení určené částky a tím pádem dle mého nemůže být zahájeno řízení v této věci. Žádám správní orgán o reklamaci zásilky u České pošty a. s., trvám na tom, že zásilka mnou nebyla převzata a tudíž ani podepsána.“

Tím jsem rozporoval doručení psaní do vlastních rukou s „Výzva provozovateli vozidla k uhrazení určené částky“, která dle správního orgánu měla být doručena dne 3. x. 2017.

Znovu opakuji, já jsem žádné psaní do vlastních rukou doručované/doručené dne 3. x. 2017 nepřevzal. 

Správní orgán se k tomuto vyjádřil následovně, cituji: „Správní orgán i přes nesouhlasné vyjádření provozovatele nemá pochybnost o tom, že k naplnění skutkové podstaty správního deliktu, z jehož naplnění je provozovatel viněn, skutečně došlo. Nic na tom nemění ani skutečnost, zda provozovatel doručenku k písemnosti, kterou mu byla uložena určená částka k hrazení, u poskytovatele poštovních služeb vlastnoručně podepsal, či nepodepsal, jak tvrdí. Své tvrzení ostatně ani ničím relevantně nedoložil. Pro přiznání viny, je podstatné to, že správní orgán nezjistil do 60 dnů totožnost řidiče v době spáchání přestupku, proto věc týkající se přestupkového jednání řidiče vozidla odložil a využil institutu objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla.“

Tímto se správní orgán dopustil protiprávního jednání, jelikož doručení výzvy je, podle rozhodnutí Krajské soudu v Hradci Králové č.j. 30A 38/2014-45 ze dne 30.7.2014, obligatorní podmínkou pro zahájení řízení o správního deliktu – cituji:
„Pro posouzení důvodnosti žaloby a vytýkaného pochybení správního orgánu je v této konkrétní věci podstatné znění ust. § 125h zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení „Obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2, b) totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupku a c) porušení je možné projednat uložením pokuty v blokovém řízení.
A právě nesplnění povinnosti správního orgánu prvního stupně vyzvat provozovatele vozidla, tedy v daném případě žalobkyni, k uhrazení „určené částky“, je důvod, pro který žalobkyně označila proběhnuvší řízení o správním deliktu za nezákonné. Krajský soud se jednoznačně ztotožnil s argumentací žalobkyně, na základě které dovozuje nezákonný postup správního orgánu prvního stupně. Výzva k uhrazení „určené částky“ je rovněž dle názoru krajského soudu obligatorní podmínkou pro možnost případného následného zahájení řízení o správním deliktu.

Zákonodárce tuto výzvu do znění zákona včlenil zcela jistě proto, aby dal provozovateli vozidla, jehož zavinění za daný správní delikt je koncipováno jako zavinění objektivní, možnost zaujmout k vytýkanému správnímu deliktu odpovídající postoj. Provozovatel vozidla má možnost uvážit, jakým způsobem bude na výzvu reagovat. Může sdělit totožnost řidiče vozidla v době spáchání přestupku (§ 125h odst. 6 zákona o silničním provozu), může sporovat správnost, úplnost a obsah výzvy (§ 125h odst. 4 téhož zákona), stejně tak může namítat své vyvinění s odkazem na § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu, případně může „určenou částku“ uhradit, což má za následek odložení věci (§ 125h odst. 5 silničního zákona).“


3)   Správní orgán dále uvádí, cituji: „Své tvrzení ostatně ani ničím relevantně nedoložil.“
K tomu se vyjadřuji následovně:
Já jako adresát mohu, u České pošty s. p., podat reklamaci zásilky pouze pokud předložím podací stvrzenku viz. Poštovní podmínky (https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75) kde je uvedeno následující:

Článek 40
Reklamace dodání
1.   Reklamaci podle tohoto článku lze uplatnit v případě služby doporučená zásilka, doporučená slepecká zásilka, cenné psaní nebo cenný balík.

2.   Odesílatel nebo adresát mohou do jednoho roku od podání u kterékoliv pošty reklamovat dodání. Na základě reklamace podnik zjistí, zda a jak byla poštovní zásilka dodána. Podnik přijme reklamaci jen za podmínky, že reklamující předloží podací stvrzenku. K námitce odesílatele nebo adresáta, zpochybňující důkazní sílu podpisu jako dokladu o dodání poštovní zásilky pouze z důvodu, že podpis byl získán a uložen prostřednictvím elektronického zařízení, se nepřihlíží.

3.   Jestliže se zjistí, že reklamovaná poštovní zásilka byla dodána v souladu s uzavřenou smlouvou, podnik písemně oznámí osobě, jejímž jménem byla reklamace uplatněna (dále jen „reklamující“), kdy a komu byla dodána; měla-li být poštovní zásilka dodána zvláštním způsobem podle čl. 32 odst. 3, podnik sdělí, kdy a jakým způsobem byla dodána. Je-li reklamujícím odesílatel, který požádal o doplňkovou službu podle článku 17, podnik mu současně předá dodejku, která má náležitosti podle článků 25 až 27; nepodaří-li se dosáhnout, aby dodejka obsahovala podpis příjemce potvrzující převzetí poštovní zásilky, podnik do dodejky uvede údaj o tom, kdo byl příjemcem, a důvod, pro který nebylo možno opatřit jeho podpis. Byla-li poštovní zásilka dodána zvláštním způsobem podle čl. 32 odst. 3, podnik do dodejky uvede údaj o tom, kdy a jakým způsobem byla dodána.

4.   Jestliže se zjistí, že reklamovaná poštovní zásilka byla vydána osobě, která byla podle uzavřené smlouvy oprávněna ji převzít, k vydání však došlo jiným způsobem než podle uzavřené smlouvy nebo až po uplynutí lhůty sjednané ve smlouvě, podnik reklamujícímu písemně oznámí, kdy a komu byla poštovní zásilka vydána a k jaké závadě došlo. Je-li reklamujícím odesílatel, který požádal o doplňkovou službu podle článku 17, podnik mu současně předá dodejku, která má náležitosti podle článků 25 až 27; nepodaří-li se dosáhnout, aby dodejka obsahovala podpis příjemce potvrzující převzetí poštovní zásilky, podnik do dodejky uvede údaj o tom, kdo byl příjemcem, a důvod, pro který nebylo možno opatřit jeho podpis, a současně odesílateli předá kopii dokladu stvrzujícího dodání, má-li ho k dispozici.

5.   Jestliže se zjistí, že reklamovaná poštovní zásilka nebyla dodána, bylo s ní však naloženo způsobem, který je v souladu se zákonem o poštovních službách, s jinými zákony a s uzavřenou smlouvou, podnik reklamujícímu písemně oznámí zjištěné údaje.

6.   Jestliže se neprokáže, že reklamovanou poštovní zásilku obdržela některá z osob, které byly podle uzavřené smlouvy oprávněny ji převzít, přičemž nejde o případ podle odstavce 5 nebo o dodání zvláštním způsobem podle čl. 32 odst. 3, považuje se poštovní zásilka za ztracenou. Podnik tuto skutečnost reklamujícímu písemně oznámí; dále postupuje podle článku 45.

Jelikož já, jako adresát psaní do vlastních rukou, podací stvrzenku z principu věci nemám a správní orgán jí do spisu č.j.: xxx nevložil (do spisu č.j.: xxx bylo nahlíženo ve dnech 9. x. 2017 a 13. x. 2017 a podací stvrzenka v něm nebyla), nemohl jsem a ani doposud nemohu zahájit reklamační řízení s Českou poštou s. p. o nedoručení psaní do vlastních rukou mé osobě.
Proto jsem během ústního jednání žádal správní orgán, respektive oprávněného úředníka Pavla Humpolce, o zahájení reklamačního řízení ze strany správního orgánu jako odesílatele psaní do vlastních rukou – jak je uvedeno v protokolu z ústního jednání, cituji: „Žádám správní orgán o reklamaci zásilky u České pošty a. s.“.
Výsledek reklamačního řízení u České Pošty s. p. by byl jasný důkaz toho, kdo psaní do vlastních rukou dne 3. x. 2017 převzal, jelikož pošta eviduje  i číslo občanského průkazu přebírající osoby.

Jako podporu svého vyjádření dále uvádím, že jsem neprodleně po doručení Příkazu vystaveného dne 29. x. 2017, který mne uznává vinným ze správního deliktu, dostavil ke správnímu orgánu k nahlédnutí do spisu č.j.: xxx. Po seznámení se spisem a následném zjištění, že se mi nebylo doručeno psaní do vlastních rukou, která podle správního orgánu obsahovalo „Výzvu provozovatele vozidla k uhrazení určené částky“, jsem si založil dne 12. x. 2017 Datovou schránku. Od té doby probíhá veškerá komunikace úřadu přes ní. 


4)   Dále správní orgán v ROZHODNUTÍ ze dne 15. x. 2018 spis. zn. xxx č. j.: xxx uvádí, cituji: „Pro přiznání viny, je podstatné to, že správní orgán nezjistil do 60 dnů totožnost řidiče v době spáchání přestupku, proto věc týkající se přestupkového jednání řidiče vozidla odložil a využil institutu objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla“ a v USNESENÍ ze dne 27. x. 2017 spis. zn. xxx, č.j.:xxx, cituji: „v souladu s § 76 odst. 1 písm. K) ZOP ODKLÁDÁ, protože nezjistil do šedesáti dnů od přijetí oznámení nebo ode dne, kde se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodnění zahájení řízení proti určité osobě“

K tomu uvádím, že jsem v rámci řešení původního přestupku jsem nebyl vyzván, v souladu s ust. § 137 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., jakožto provozovatel (provozovatel vozidla – dle ust. § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. – je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu – zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. – nebo obdobné evidenci jiného státu) motorového vozidla registrační značky xxx, podat nezbytné vysvětlení k prověření došlého oznámení Městské policie Mělník ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu.

K tomuto dále uvádím, že správní orgán vydal USNESENÍ až 27. x. 2017, a to až po 271 dnech od zjištění přestupku, ke kterému došlo xx. xx. 2016

5)   Dále chci upozornit na faktické chyby ve vedení spisu a ve všech dokumentů vydaných správním orgánem potažmo Pavlem Humpolcem jakožto oprávněnou úřední osobou.

1.   Dne Xxx 8:30 jsem se dostavil na správní úřad k nahlédnutí do spisu č.j.: xxx založeného dne xx. xx. 2016, který jsem si následně pomocí mobilního telefonu naskenoval.
Na níže přiloženém scanu soupisu součástí spisu č.j.: xxx je vidět, že spis je veden velice nedbale.
Podle soupisu měl spis č.j.: xxx obsahovat pouze 2 listiny a to:

1.   xxx oznámení o přestupku, spisová značka xxx, vloženého dne xx. xx. 2017 (!).
2.   Příkaz, spisová značka xxx, vložený dne xx. xx. 2017

Nicméně spis obsahoval další součásti a to:

1.   Výzvu provozovateli vozidla k uhrazení určené částky, ze dne xx. xx. 2017
2.   Usnesení, ze dne xx. xx. 2017
3.   Karta vozidla xxx

<obrázek spisu>

2.   Dále správní orgán vede dvě různé šetření o přestupku a to č.j.: xxx ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu a č.j.:xxx ze spáchání správního deliktu podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu pod jedním spisem č.j.: xxx.

3.   Dále správní orgán uvádí, že mu bylo dne xx. x. 2017 postoupeno, pod č.j.:xxx, Oznámení Městské policie Mělník ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Tohoto přestupku se měl dopustit řidič osobního vozidla tovární značky xxx, registrační značky xxx, když dne xx.xx.2016 ve 13:54 hod. v obci Mělník, ulice xxx zastavil a stál s tímto vozidlem, jehož jste provozovatelem, v místě, kde je to zakázáno dopravní značkou B28 - zákaz zastavení a v protisměru.
Podle spisu č.j.: xxx, který byl založen xx. xx. 2016 a razítka podatelny správní organu je prokazatelně vidět a tím pádem je dokázáno, že správní úřad uvádí nepravdivé údaje, protože k postoupení, oznámení Městské policie Mělník ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, došlo k již zmíněného dne xx. xx. 2016

4.   Dále správní orgán ve svých listinách uvádí, se přestupku se měl dopustit řidič a následně provozovatel vozidla tovární značky xxx, nejvíce však správní orgán uvádí tovární označení vozidla xxx. A to i přesto, že podle ve spisu č.j.: xxx založené, a však nezapsané, KARTY VOZIDLA xxx je uvedena tovární značka xxx a jako obchodní značka xxx.
Nechápu proč to tak správní orgán uvádí, ale pro mne jakožto provozovatele vozidla, je to značně nepřehledné a matoucí.

6)   Dále správní orgán v PŘEDVOLÁNÍCH K ÚSTNÍMU JEDNÁNÍ spis. zn.: xxx, č.j.: xxx spis. zn.: xxx, č.j.: xxx v poučení uvádí následující, cituji: „Poučení:
Jako účastník řízení jste oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, dále budete mít právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádáte, poskytne Vám správní orgán informace o řízení. Před vydáním rozhodnutí ve věci máte možnost vyjádřit se k jeho podkladům.“

Podle Ust. § 36 odst. 2 SpŘ stanoví, že „Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí“.

Tato možnost mi dána nebyla; správní orgán mě o ní žádným způsobem nevyrozuměl.

To představuje procesní vadu zakládající důvod ke zrušení rozhodnutí, viz. příslušná judikatura, např. rozsudek NSS č.j. 7 A 112/2002 – 3 ze dne 14.11.2013: „Současně považuje Nejvyšší správní soud za nutné poznamenat, že prvoinstanční správní orgán pochybil i v tom, že neposkytl žalobci možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popř. navrhnout jeho doplnění, jak to ukládá § 33 odst. 2 správního řádu. Z dikce tohoto ustanovení je zřejmé, že poskytnutí této možnosti není právní úpravou vnímáno tak, že se poskytne „při zahájení řízení“, jak to učinil prvoinstanční orgán, nýbrž naopak až „po ukončení zjišťování podkladů pro rozhodnutí“

Smyslem §33 odst.2. správního řádu je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi „před vydáním rozhodnutí“ mohl uplatnit své výhrady, resp. učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Na tomto stanovisku soudu nic nemění ani skutečnost, že v doplňovaném řízení se dne 20.5.2002 žalobce vyjádřil v tom smyslu, že daným postupem byl v tomto směru uspokojen (v tomto případě šlo o „seznámení“ s podklady až po vydání rozhodnutí, a nikoliv před ním).
7)     Na základě výše uvedeného nezbývá než konstatovat, že správní orgán rozhodnutí bylo vydáno v příkrém rozporu s právními a jako takové je věcně nesprávné a správní řízení bylo stiženo procesními vadami takového charakteru, že zakládají nezákonnost napadeného rozhodnutí. Proto

NAVRHUJI,

aby odvolací orgán v souladu s ust. § 90 odst. 1. písm. a) SpŘ napadené rozhodnutí jako nesprávné a vydané v rozporu s právními předpisy zrušil a řízení zastavil.

V Praze dne xx. xx. 2018