Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[prestupky_melnik]

Zde je kopie spisu + příkazu.
PS: kdyby jsem v anonymizaci něco přehlédl, tak mi dejte prosím vědět.

[opas]

Normálně pošlete odpor bez odůvodnění.

[prestupky_melnik]

Myslíte, že mám šanci když neklapne ta pošta?

BTW: info z dodávající pošty: Předávací doklad pošta nejspíše ztratila, respektive během zítřka mi budou volat (až dorazí doručovatelka a "vyslechnou" jí), takže to vypadá nadějně

[opas]

Minimálně můžete uvést, že tam jsou různé značky a tedy se provozovatel mohl domnívat, že se ho to netýká.

[prestupky_melnik]

Pošťačka ztratila doklad o převzetí, čili úřad má podat reklamaci

Posílám jim nepodepsaný odpor.

EDIT: Když si teď založím datovku, bude to mít vliv na doručování písemností v tomto případu? Díky

[prestupky_melnik]

Aktualizace.
Poslán nepodepsaný odpor. Akceptován -wtf-?
27.10 převzato předvolaní na ústní jednání na datum 23. 11. 2017.
Nyní odesílám omluvu (z důvodu pracovního vytížení) s žádostí o přesun jednání na druhý týden v prosinci - uvidím, jestli budou akceptovat.
Poté mám v plánu poslat mé vyjádření k přestupku (budu rozporovat doručení - ať reklamují zásilku u pošty) poštou.
I kdyby pošta odpověděla vzápětí, tak nestihnou začít přestupek řešit rok od spáchání/předání na MěÚ.

hint: založení datovky nepřítele nezmátlo :-/

[feardes]

Nicméně pokud prokážete, že jste si odpustek  FAKTICKY nepřevzal, bude Váš odpor úspěšný. Nemohl jste totiž naprášit řidiče. Ale nesmíte nikdy přiznat že se Vám to dostalo do ruky.

Já si myslím, že se těžko prokazuje něco co se nestalo, takže by mělo stačit namítnout nedoručení a pak je to orgán, který v příkazu tvrdí, že doručeno bylo a tak to i musí prokázat. Otázka taky je jestli musí mít pošta zapsáno číslo OP osoby, která psaní převzala. Na doručence, kterou dostane zpět odesílatel jsem číslo OP ještě nikdy neviděl.

[prestupky_melnik]

Aktualizace:
Omluva byla akceptována - termín přesunut na půlku prosince.
Dostavil jsem se (potřeboval jsem se kouknout do spisu jiného případu), a nesouhlasil jsem se zaviněním přestupku (správního deliktu), jelikož jsem nedostal odpustek. Žádal jsem o zahájení reklamačního řízení s ČP.

Dneska jsem si z datovky (po 10 dnech) vyzvedl rozhodnutí - vinen.

Zítra dodám scan.
zde je malá ochutnávka:
Správní orgán i přes nesouhlasné vyjádření provozovatele nemá pochybnost o tom, že k naplnění skutkové
podstaty správního deliktu, z jehož naplnění je provozovatel viněn, skutečně došlo. Nic na tom nemění ani
skutečnost, zda provozovatel doručenku k písemnosti, kterou mu byla uložena určená částka k uhrazení, u
poskytovatele poštovních služeb vlastnoručně podepsal, či nepodepsal, jak tvrdí. Své tvrzení ostatně ani ničím
relevantně nedoložil. Pro přiznání viny, je podstatné to, že správní orgán nezjistil do 60 dnů totožnost řidiče
v době spáchání přestupku, proto věc týkající se přestupkového jednání řidiče vozidla odložil a využil institutu
objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla.

Můj plán je následující:
* námitku z podjatosti
* odvolání na kraj

Budu rád o Vaše hinty do odvolačky (až dodám scan rozhodnutí)

[prestupky_melnik]

zde jest:

[prestupky_melnik]

2 - obrázek nejde vložit :-/
https://s13.postimg.org/yke4kijfb/image3.png

[prestupky_melnik]

3

[opas]

Já tam vidím chybu v tom, že podle spisu zahájili až po 1.7.2017 a přesto nejedou podle nového PřesZ. Mělo by v zásadě stačit držet pozice.

[prestupky_melnik]

Prosím o kontrolu namitky podjatosti: * využil jsem šablony z https://www.30kmh.cz/index.php?topic=2951.0

Vyhotoveno x. 1. 2018
Městský úřad Mělník
Odbor dopravních a správních agend
náměstí Míru č.1,
276 01 Mělník

Sp. zn.: xx
Č.j.: xx

Věc: Námitka podjatosti podle ust. § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu
 
Tímto v souladu s ust. § 14 zákona 500/2004 sb., Správního řádu (dále jen SprŘ), vznáším

námitku podjatosti

na pan/í xxx bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu tím, že vůči mé osobě vede správní řízení týkající se výše uvedeného č.j. a Sp. zn,
dále na Bc. Renatu Michňovou vedoucí oddělení dopravy, dopravních agend a silničního hospodářství a všech ostatních úředních osob*.

Odůvodnění:

1.)   Vůči mé osobě je vedeno správní řízení pro podezření ze spáchání správního deliktu údajným porušením ust. § 125f odst. 1 zák. č. 361/2000 sb. o provozu na pozemních komunikacích, což má dle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 361/2000 sb. o provozu na pozemních komunikacích údajně naplňovat skutkovou podstatu přestupku za který lze dle (§ 125c odst. 5 písm. G) uložit pokutu v rozmezí od 1.500,- Kč do 2.500,- Kč.

2.)   Podle ust.  § 125e odst. 6 ZoPPK je pokuta uložená orgánem obce příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni. Příjem z pokut je tudíž příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Příjem z pokut je ergo příjmem správního orgánu, který je přímo zaujatý na uložení sankce.

3.)   pan/í xxx je tedy přímo hmotně zainteresován na tom ukončit správní řízení co nejrychleji, uznat obviněného vinným a uložit mu pokutu, neboť to pro chod úřadu znamená přímé finanční obohacení

4.)   Z výše uvedeného vyplývá, že nejen pan/í xxx, ale i všechny další úřední osoby mají s ohledem na svůj poměr k věci (pan/í xxx - můj tzv “oprávněný úředník” nebo kterákoliv jiná, v rámci námitky podjatosti určená úřední osoba – rozhodnutí o vině =>pokuta = příjem obce; Bc. Renata Michňová a celý následující řetězec nadřízených včetně tajemníka/starosty/primátora atd. – zamítnutí námitky o podjatosti vůči konkrétní podřízené úřední osobě => pan/í xxx může pokračovat v řízení – rozhodnutí o vině => pokuta = příjem obce) takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu ust.  § 14 odst. 1 SpŘ.

5.)   Dále v dané věci dochází k porušení zásady nestrannosti, neboť správní orgán je zároveň vyšetřovatelem i soudcem.


6.)   Z pohledu ústavního práva je zásada nestrannosti nedílnou součástí práva na spravedlivý proces a je přímo zakotvena v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“: „Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.“). Listina tak zcela jasně garantuje právo každého, aby byla jeho věc rozhodnuta nestranně, a to nejen soudem, ale např. také správním orgánem.


*Z výše uvedené námitky podjatosti lze ze “všech ostatních úředních osob” přirozeně vyjmout úřední osoby mimo věcně příslušné oddělení, případně mimo věcně příslušný odbor. Tato výjimka se netýká vedoucích v řetězci nadřízených pan/í xxx v rámci Městského úřadu Mělník tak, aby v souladu s § 14 SpŘ byly všechny úřední osoby bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu vyloučeny ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohly výsledek řízení ovlivnit, přičemž úkonem, při jehož provádění by mohl být výsledek řízení ovlivněn je i posuzování předmětné námitky podjatosti, určení náhradní úřední osoby místo té, jež byla vyloučena apod. Proto jsem zvolil „také ostatní úřední osoby“, resp. „všechny úřední osoby“, neboť je nad slunce jasné, že z výše uvedeného odůvodnění jsou body 1  - 4 aspektem aplikovatelným na všechny úřední osoby Městského úřadu Mělník, zdaleka ne jen na pan/í xxx či jeho vedoucí, ergo tato námitka podjatosti brojí sice proti „ostatním úředním osobám“, nicméně cílí konkrétně na ty úřední osoby v řetězci nadřízených pan/í xxx tak, aby nikdo z úředních osob Městského úřadu Mělník nemohl ve věci konat nic, dokud tato námitka podjatosti, která je částečně namířena proti konkrétním dvěma úředním osobám (pan/í xxx, Bc. Renata Michňová (vedoucí oddělení dopravy, dopravních agend a silničního hospodářství)) a částečně vůči zbytku řetězce nadřízených pan/í xxx (bylo by nesmyslem argumentovat osobním hmotným zájmem jen u pan/í xxx, tuto osobní hmotnou zainteresovanost z důvodu toho, že pokuty jsou příjmem obce mají všichni zaměstnanci Městského úřadu Mělník, kteří v rámci Městského úřadu Mělník působí jako úřední osoby), nebude vyřízena

Děkuji

S pozdravem

 Ale mám pár dotazů, od Vás erudovanějších:
1) Má smysl tam psát, že se odvolávám na již neplatné ustanovení, protože v nich je případ veden i když být nemá? (jak poznamenal opas výše)
2) námitka se má podávat asap po zjištění závadného stavu, je týden OK?
3) Co mám poslat dřive námitku nebo odvolání (pod-dotaz: odvolání se posílá na adresu S01 nebo rovnou na kraj?)?
4) Chtěl jsem do námitky připsat, že mi referent nabídl snížení pokutičky na částku odpustku, ale pak jsem zjistil, že to nově můžou viz:

Příkaz na místě a příkazový blok
(1) Je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.
(2) V příkazovém bloku se uvede
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby,
b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno,
c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost,
d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou,
e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění,
f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána,
g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti,
h) označení správního orgánu,
i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby,
j) podpis oprávněné úřední osoby,
k) datum a místo vydání příkazového bloku a
l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
(3) Správní orgány odebírají příkazové bloky od příslušného celního úřadu, plyne-li výnos do státního rozpočtu nebo jiného veřejného rozpočtu, s výjimkou rozpočtu kraje nebo rozpočtu obce, a od krajského úřadu, plyne-li výnos do rozpočtu kraje nebo do rozpočtu obce. Příkazové bloky vydává Ministerstvo financí.

Už jste se setkali s tím, že by to úřad využil?

Děkuji Vám

[opas]

Já bych podjatost ani nepodával. Nikam to nepovede, reálný přínos je bez skutečných důvodů nula, naopak u odvolačky nebo správního soudu to spíš uškodí.
A na chybný postup ROZHODNĚ NEUPOZORŇOVAT.

Pak je rozcupujete v odvolání.

[prestupky_melnik]

Tak jsem konečně sesmolil odvolání a jelikož je moje první odvolání, ta si Vás dovolím požádat o kontrolu.
Odvolání jsem dávám neanonymizované. Anonymizaci provedu následně...

Krajský úřad Středočeského kraje
Zborovská 11
150 21 Praha 5

podáno prostřednictvím

Městský úřad Mělník
Odbor dopravních a správních agend
náměstí Míru č.1
276 01 Mělník

xxx. 2. 2018, Praha

Věc: Odvolání proti rozhodnutí o přestupku č.j. xxx
 
Já, bla bla bla, se tímto v souladu s §81 zákona č. 500/2004 Sb.
 
ODVOLÁVÁM


proti rozhodnutí Městského úřadu Mělník (dále jen "správní orgán"), číslo jednací xxx, doručeného datovou zprávou ID xxx, která byla správním orgánem odeslána dne xxx a mne doručena dne xxx
Podle tohoto rozhodnutí správní orgánu jsem byl uznán vinným "ze spáchání správního deliktu podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, jehož skutkovou podstatu naplnil porušením § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, kterého se dopustil, když dne xxx hod. v obci Mělník, ulice xxx jako provozovatel motorového vozidla tovární značky xxx, registrační značky xxx nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Řidič Vašeho vozidla neoprávněně zastavil a stál v místě, kde je to zakázáno dopravní značkou B28 - zákaz zastavení a v protisměru.“

Předmětné rozhodnutí napadám v plném rozsahu.

Odůvodnění:
1)   Správní orgán tento přestupek provozovatele vede jako správní delikt (viz. Příkaz ze dne 29. x. 2017; Rozhodnutí ze dne 15. x. 2018), podle již neplatného § 125f odst. 1 zákona 361/2000 Sb., a to i když bylo šetření o přestupku zahájeno dne 29. 9. 2017 vydáním příkazu spis. zn.: xxx č.j.: xxx. Tzn. že by zahájen po dni 1. 7. 2017, kdy vstoupil v platnost zákon č. 250/2016 Sb., tudíž by měl být šetřen podle tohoto zákona.
Je zajímavé, že USNESENÍ o odložení přestupku spis. zn.: xxx, č.j.: xxx a to i PŘEDVOLÁNÍ K ÚSTNÍMU JEDNÁNÍ spis. zn.: xxx, č.j.: xxx spis. zn.: xxx, č.j.: xxx jsou vedeny podle platného zákona č. 250/2016 Sb. a to i když bylo vydáno před zahájením šetření přestupku provozovatele, respektive šetření správního deliktu provozovatele - dle správního orgánu.

2)   Během ústního jednání, konaného dne xxx od 8:30, jsem uvedl následující, cituji: „Nesouhlasím se zaviněním přestupku kladeného mi za vinu a jeho právní kvalifikací, co se týče objektivní odpovědnosti provozovatele, jelikož mi nebyla doručena výzva k uhrazení určené částky a tím pádem dle mého nemůže být zahájeno řízení v této věci. Žádám správní orgán o reklamaci zásilky u České pošty a. s., trvám na tom, že zásilka mnou nebyla převzata a tudíž ani podepsána.“

Tím jsem rozporoval doručení psaní do vlastních rukou s „Výzva provozovateli vozidla k uhrazení určené částky“, která dle správního orgánu měla být doručena dne 3. x. 2017.

Znovu opakuji, já jsem žádné psaní do vlastních rukou doručované/doručené dne 3. x. 2017 nepřevzal. 

Správní orgán se k tomuto vyjádřil následovně, cituji: „Správní orgán i přes nesouhlasné vyjádření provozovatele nemá pochybnost o tom, že k naplnění skutkové podstaty správního deliktu, z jehož naplnění je provozovatel viněn, skutečně došlo. Nic na tom nemění ani skutečnost, zda provozovatel doručenku k písemnosti, kterou mu byla uložena určená částka k hrazení, u poskytovatele poštovních služeb vlastnoručně podepsal, či nepodepsal, jak tvrdí. Své tvrzení ostatně ani ničím relevantně nedoložil. Pro přiznání viny, je podstatné to, že správní orgán nezjistil do 60 dnů totožnost řidiče v době spáchání přestupku, proto věc týkající se přestupkového jednání řidiče vozidla odložil a využil institutu objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla.“

Tímto se správní orgán dopustil protiprávního jednání, jelikož doručení výzvy je, podle rozhodnutí Krajské soudu v Hradci Králové č.j. 30A 38/2014-45 ze dne 30.7.2014, obligatorní podmínkou pro zahájení řízení o správního deliktu – cituji:
„Pro posouzení důvodnosti žaloby a vytýkaného pochybení správního orgánu je v této konkrétní věci podstatné znění ust. § 125h zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení „Obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2, b) totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupku a c) porušení je možné projednat uložením pokuty v blokovém řízení.
A právě nesplnění povinnosti správního orgánu prvního stupně vyzvat provozovatele vozidla, tedy v daném případě žalobkyni, k uhrazení „určené částky“, je důvod, pro který žalobkyně označila proběhnuvší řízení o správním deliktu za nezákonné. Krajský soud se jednoznačně ztotožnil s argumentací žalobkyně, na základě které dovozuje nezákonný postup správního orgánu prvního stupně. Výzva k uhrazení „určené částky“ je rovněž dle názoru krajského soudu obligatorní podmínkou pro možnost případného následného zahájení řízení o správním deliktu.

Zákonodárce tuto výzvu do znění zákona včlenil zcela jistě proto, aby dal provozovateli vozidla, jehož zavinění za daný správní delikt je koncipováno jako zavinění objektivní, možnost zaujmout k vytýkanému správnímu deliktu odpovídající postoj. Provozovatel vozidla má možnost uvážit, jakým způsobem bude na výzvu reagovat. Může sdělit totožnost řidiče vozidla v době spáchání přestupku (§ 125h odst. 6 zákona o silničním provozu), může sporovat správnost, úplnost a obsah výzvy (§ 125h odst. 4 téhož zákona), stejně tak může namítat své vyvinění s odkazem na § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu, případně může „určenou částku“ uhradit, což má za následek odložení věci (§ 125h odst. 5 silničního zákona).“


3)   Správní orgán dále uvádí, cituji: „Své tvrzení ostatně ani ničím relevantně nedoložil.“
K tomu se vyjadřuji následovně:
Já jako adresát mohu, u České pošty s. p., podat reklamaci zásilky pouze pokud předložím podací stvrzenku viz. Poštovní podmínky (https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75) kde je uvedeno následující:

Článek 40
Reklamace dodání
1.   Reklamaci podle tohoto článku lze uplatnit v případě služby doporučená zásilka, doporučená slepecká zásilka, cenné psaní nebo cenný balík.

2.   Odesílatel nebo adresát mohou do jednoho roku od podání u kterékoliv pošty reklamovat dodání. Na základě reklamace podnik zjistí, zda a jak byla poštovní zásilka dodána. Podnik přijme reklamaci jen za podmínky, že reklamující předloží podací stvrzenku. K námitce odesílatele nebo adresáta, zpochybňující důkazní sílu podpisu jako dokladu o dodání poštovní zásilky pouze z důvodu, že podpis byl získán a uložen prostřednictvím elektronického zařízení, se nepřihlíží.

3.   Jestliže se zjistí, že reklamovaná poštovní zásilka byla dodána v souladu s uzavřenou smlouvou, podnik písemně oznámí osobě, jejímž jménem byla reklamace uplatněna (dále jen „reklamující“), kdy a komu byla dodána; měla-li být poštovní zásilka dodána zvláštním způsobem podle čl. 32 odst. 3, podnik sdělí, kdy a jakým způsobem byla dodána. Je-li reklamujícím odesílatel, který požádal o doplňkovou službu podle článku 17, podnik mu současně předá dodejku, která má náležitosti podle článků 25 až 27; nepodaří-li se dosáhnout, aby dodejka obsahovala podpis příjemce potvrzující převzetí poštovní zásilky, podnik do dodejky uvede údaj o tom, kdo byl příjemcem, a důvod, pro který nebylo možno opatřit jeho podpis. Byla-li poštovní zásilka dodána zvláštním způsobem podle čl. 32 odst. 3, podnik do dodejky uvede údaj o tom, kdy a jakým způsobem byla dodána.

4.   Jestliže se zjistí, že reklamovaná poštovní zásilka byla vydána osobě, která byla podle uzavřené smlouvy oprávněna ji převzít, k vydání však došlo jiným způsobem než podle uzavřené smlouvy nebo až po uplynutí lhůty sjednané ve smlouvě, podnik reklamujícímu písemně oznámí, kdy a komu byla poštovní zásilka vydána a k jaké závadě došlo. Je-li reklamujícím odesílatel, který požádal o doplňkovou službu podle článku 17, podnik mu současně předá dodejku, která má náležitosti podle článků 25 až 27; nepodaří-li se dosáhnout, aby dodejka obsahovala podpis příjemce potvrzující převzetí poštovní zásilky, podnik do dodejky uvede údaj o tom, kdo byl příjemcem, a důvod, pro který nebylo možno opatřit jeho podpis, a současně odesílateli předá kopii dokladu stvrzujícího dodání, má-li ho k dispozici.

5.   Jestliže se zjistí, že reklamovaná poštovní zásilka nebyla dodána, bylo s ní však naloženo způsobem, který je v souladu se zákonem o poštovních službách, s jinými zákony a s uzavřenou smlouvou, podnik reklamujícímu písemně oznámí zjištěné údaje.

6.   Jestliže se neprokáže, že reklamovanou poštovní zásilku obdržela některá z osob, které byly podle uzavřené smlouvy oprávněny ji převzít, přičemž nejde o případ podle odstavce 5 nebo o dodání zvláštním způsobem podle čl. 32 odst. 3, považuje se poštovní zásilka za ztracenou. Podnik tuto skutečnost reklamujícímu písemně oznámí; dále postupuje podle článku 45.

Jelikož já, jako adresát psaní do vlastních rukou, podací stvrzenku z principu věci nemám a správní orgán jí do spisu č.j.: xxx nevložil (do spisu č.j.: xxx bylo nahlíženo ve dnech 9. x. 2017 a 13. x. 2017 a podací stvrzenka v něm nebyla), nemohl jsem a ani doposud nemohu zahájit reklamační řízení s Českou poštou s. p. o nedoručení psaní do vlastních rukou mé osobě.
Proto jsem během ústního jednání žádal správní orgán, respektive oprávněného úředníka Pavla Humpolce, o zahájení reklamačního řízení ze strany správního orgánu jako odesílatele psaní do vlastních rukou – jak je uvedeno v protokolu z ústního jednání, cituji: „Žádám správní orgán o reklamaci zásilky u České pošty a. s.“.
Výsledek reklamačního řízení u České Pošty s. p. by byl jasný důkaz toho, kdo psaní do vlastních rukou dne 3. x. 2017 převzal, jelikož pošta eviduje  i číslo občanského průkazu přebírající osoby.

Jako podporu svého vyjádření dále uvádím, že jsem neprodleně po doručení Příkazu vystaveného dne 29. x. 2017, který mne uznává vinným ze správního deliktu, dostavil ke správnímu orgánu k nahlédnutí do spisu č.j.: xxx. Po seznámení se spisem a následném zjištění, že se mi nebylo doručeno psaní do vlastních rukou, která podle správního orgánu obsahovalo „Výzvu provozovatele vozidla k uhrazení určené částky“, jsem si založil dne 12. x. 2017 Datovou schránku. Od té doby probíhá veškerá komunikace úřadu přes ní. 


4)   Dále správní orgán v ROZHODNUTÍ ze dne 15. x. 2018 spis. zn. xxx č. j.: xxx uvádí, cituji: „Pro přiznání viny, je podstatné to, že správní orgán nezjistil do 60 dnů totožnost řidiče v době spáchání přestupku, proto věc týkající se přestupkového jednání řidiče vozidla odložil a využil institutu objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla“ a v USNESENÍ ze dne 27. x. 2017 spis. zn. xxx, č.j.:xxx, cituji: „v souladu s § 76 odst. 1 písm. K) ZOP ODKLÁDÁ, protože nezjistil do šedesáti dnů od přijetí oznámení nebo ode dne, kde se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodnění zahájení řízení proti určité osobě“

K tomu uvádím, že jsem v rámci řešení původního přestupku jsem nebyl vyzván, v souladu s ust. § 137 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., jakožto provozovatel (provozovatel vozidla – dle ust. § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. – je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu – zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. – nebo obdobné evidenci jiného státu) motorového vozidla registrační značky xxx, podat nezbytné vysvětlení k prověření došlého oznámení Městské policie Mělník ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu.

K tomuto dále uvádím, že správní orgán vydal USNESENÍ až 27. x. 2017, a to až po 271 dnech od zjištění přestupku, ke kterému došlo xx. xx. 2016

5)   Dále chci upozornit na faktické chyby ve vedení spisu a ve všech dokumentů vydaných správním orgánem potažmo Pavlem Humpolcem jakožto oprávněnou úřední osobou.

1.   Dne Xxx 8:30 jsem se dostavil na správní úřad k nahlédnutí do spisu č.j.: xxx založeného dne xx. xx. 2016, který jsem si následně pomocí mobilního telefonu naskenoval.
Na níže přiloženém scanu soupisu součástí spisu č.j.: xxx je vidět, že spis je veden velice nedbale.
Podle soupisu měl spis č.j.: xxx obsahovat pouze 2 listiny a to:

1.   xxx oznámení o přestupku, spisová značka xxx, vloženého dne xx. xx. 2017 (!).
2.   Příkaz, spisová značka xxx, vložený dne xx. xx. 2017

Nicméně spis obsahoval další součásti a to:

1.   Výzvu provozovateli vozidla k uhrazení určené částky, ze dne xx. xx. 2017
2.   Usnesení, ze dne xx. xx. 2017
3.   Karta vozidla xxx

<obrázek spisu>

2.   Dále správní orgán vede dvě různé šetření o přestupku a to č.j.: xxx ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu a č.j.:xxx ze spáchání správního deliktu podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu pod jedním spisem č.j.: xxx.

3.   Dále správní orgán uvádí, že mu bylo dne xx. x. 2017 postoupeno, pod č.j.:xxx, Oznámení Městské policie Mělník ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Tohoto přestupku se měl dopustit řidič osobního vozidla tovární značky xxx, registrační značky xxx, když dne xx.xx.2016 ve 13:54 hod. v obci Mělník, ulice xxx zastavil a stál s tímto vozidlem, jehož jste provozovatelem, v místě, kde je to zakázáno dopravní značkou B28 - zákaz zastavení a v protisměru.
Podle spisu č.j.: xxx, který byl založen xx. xx. 2016 a razítka podatelny správní organu je prokazatelně vidět a tím pádem je dokázáno, že správní úřad uvádí nepravdivé údaje, protože k postoupení, oznámení Městské policie Mělník ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, došlo k již zmíněného dne xx. xx. 2016

4.   Dále správní orgán ve svých listinách uvádí, se přestupku se měl dopustit řidič a následně provozovatel vozidla tovární značky xxx, nejvíce však správní orgán uvádí tovární označení vozidla xxx. A to i přesto, že podle ve spisu č.j.: xxx založené, a však nezapsané, KARTY VOZIDLA xxx je uvedena tovární značka xxx a jako obchodní značka xxx.
Nechápu proč to tak správní orgán uvádí, ale pro mne jakožto provozovatele vozidla, je to značně nepřehledné a matoucí.

6)   Dále správní orgán v PŘEDVOLÁNÍCH K ÚSTNÍMU JEDNÁNÍ spis. zn.: xxx, č.j.: xxx spis. zn.: xxx, č.j.: xxx v poučení uvádí následující, cituji: „Poučení:
Jako účastník řízení jste oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, dále budete mít právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádáte, poskytne Vám správní orgán informace o řízení. Před vydáním rozhodnutí ve věci máte možnost vyjádřit se k jeho podkladům.“

Podle Ust. § 36 odst. 2 SpŘ stanoví, že „Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí“.

Tato možnost mi dána nebyla; správní orgán mě o ní žádným způsobem nevyrozuměl.

To představuje procesní vadu zakládající důvod ke zrušení rozhodnutí, viz. příslušná judikatura, např. rozsudek NSS č.j. 7 A 112/2002 – 3 ze dne 14.11.2013: „Současně považuje Nejvyšší správní soud za nutné poznamenat, že prvoinstanční správní orgán pochybil i v tom, že neposkytl žalobci možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popř. navrhnout jeho doplnění, jak to ukládá § 33 odst. 2 správního řádu. Z dikce tohoto ustanovení je zřejmé, že poskytnutí této možnosti není právní úpravou vnímáno tak, že se poskytne „při zahájení řízení“, jak to učinil prvoinstanční orgán, nýbrž naopak až „po ukončení zjišťování podkladů pro rozhodnutí“

Smyslem §33 odst.2. správního řádu je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi „před vydáním rozhodnutí“ mohl uplatnit své výhrady, resp. učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Na tomto stanovisku soudu nic nemění ani skutečnost, že v doplňovaném řízení se dne 20.5.2002 žalobce vyjádřil v tom smyslu, že daným postupem byl v tomto směru uspokojen (v tomto případě šlo o „seznámení“ s podklady až po vydání rozhodnutí, a nikoliv před ním).
7)     Na základě výše uvedeného nezbývá než konstatovat, že správní orgán rozhodnutí bylo vydáno v příkrém rozporu s právními a jako takové je věcně nesprávné a správní řízení bylo stiženo procesními vadami takového charakteru, že zakládají nezákonnost napadeného rozhodnutí. Proto

NAVRHUJI,

aby odvolací orgán v souladu s ust. § 90 odst. 1. písm. a) SpŘ napadené rozhodnutí jako nesprávné a vydané v rozporu s právními předpisy zrušil a řízení zastavil.

V Praze dne xx. xx. 2018

Děkuji
PS: anonymizace hotova