30kmhcz

Dokladem totožnosti je podle zákona o policii pouze občanka nebo pas, ŘP ne!!!

V souvislostí s novým občanským zákoníkem se opět dostávají na přetřes náhrady škod způsobenou nezaviněnou dopravní nehodou - ze zákonného pojištění a její pochybné krácení. Nebudu se pouštět do polemik, zda na to má pojišťovna nárok, nicméně předkládám k posouzení návrh postupu, jak nebezpečí krácení plnění minimalizovat.
Napadla mě tato možnost: Poškozené vozidlo nechat opravit na vlastní náklady a tyto náklady později vymáhat po viníkovi nehody. V případě, kdy je nehoda řešena ve správním řízení nebo u soudu, je situace jednoduchá, jako účastník řízení se připojím se žádostí o náhradu škody. Předpokládám, že pokud jsou požadavky na náhradu škody reálné, není důvod povinnost náhrady škody nepřiznat. Pokud byla nehoda vyřešena policií na místě, je situace složitější, nehoda se neřeší u přestupkového řízení nebo soudu a tak se musí žaloba o náhradu škody k soudu podat samostatně. Poslední možnost, pro předpokládanou malou výši škody, polici k nehodě nevolat, nedoporučuji pro složitější dokazování zavinění nehody před soudem o náhradu škody.
Je mi jasné, že tento postup není tak úplně košer vůči viníkovi nehody, ale já nehodu nezavinil a tak nevím, proč bych měl být na celé události škodný a dohadovat se s pojišťovnou viníka, ať se se svoji pojišťovnou dohaduje on.
Chtěl bych znát vaše odborné názory na tento postup, hlavně, jestli tam není nějaká paragrafová skulina a jestli by to tak mohlo v praxi fungovat.

Může majitel chodníku (město) povolit nájemci obchodu zastavení na rozšířené části chodníku (nebrání průchodu chodců) za účelem složení zboží (zásobování), které není možné provést jiným způsobem, nebo je nutný souhlas se zvláštním užíváním vydaným silničním správním úřadem, příp. je k vydání tohoto souhlasu potřeba souhlasné stanovisko DI PČR? Jako zástupci vlastníka chodníku (odbor MÚ) vedeme spor s městskou policií, která námi vydané povolení k zastavení na chodníku odmítá akceptovat. Nebo poraďte jiné řešení, jak nájemci obchodu umožnit zásobování. Díky.

Zdravím, prosím o vysvětlení ust. § 10 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. "Provozovatel... , jsou povinni na výzvu policie... sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla..." Není zde stanovena doba, po kterou bych si měl, jako provozovatel vozidla, pamatovat, komu vozidlo zapůjčím. Mohu si to pamatovat jen po tu dobu, kdy je vozidlo zapůjčeno nebo až do smrti (koho? mé nebo řidiče?) a nebo jakoukoliv dobu mezi tím. Na jedné straně mi zákon nařizuje to vědět a na druhé straně neuvádí, jak dlouho. Pokud tedy mohu, v souladu se zákonem, jméno řidiče druhý den zapomenout, nemohu dost dobře splnit ust. § 10 odst. 4. Nebo se v tomto pletu?