30kmhcz

Zdravím a prosím o radu.
Dnes mi přišla výzva o výpalné za údajný přestupek, kterého se měl dopustit neznámý řidič před 5-ti měsíci tím, že projel na červenou "zpomalovacím semaforem" u liduprázdného přechodu na liduprázdné komunikaci. Zítra se jdu kouknout na OD, co vlastně na provozovatele vozidla mají a zda je přestupek řádně zdokumentován. Podle toho se dál rozhodnu, co dělat - asi bych použil Helmuta. Vím, že problém Sprdel nyní řeší ÚS - nevíte, v jakém to je stádiu (jestli se vyplatí zdržovat). Ale potřebuji poradit s tímto:
1. V oznámení je uveden opačný směr, než ten, kterým vozidlo skutečně jelo.
2. Technický prostředek byl v době spáchání přestupku s velkou pravděpodobností ve zkušebním provozu.
3. Musí být důkazní fotografie barevná - jak jinak se dá prokázat červená?
Díky za rady.

Prosím o vysvětlení následujícího ustanovení zák. 361:
§10 odst. 1 písm. d) - Provozovatel vozidla nesmí přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti.
Jednak nevím, co v tomto případě znamená slovo "samostatné" (jako, že provozovatel nebude při jízdě ve vozidle?) a jednak nikde není uvedeno, jak dlouho si má údaje o té osobě (řidiči) pamatovat. Je to jen po dobu, kdy tato osoba řídí nebo až do smrti řidiče nebo provozovatele. A nebo to může být jakýkoliv časový interval mezi těmito událostmi.
Myslím na případ, kdy bych byl správním orgánem vyzván, abych sdělil totožnost řidiče, mohla by má odpověď vypadat takto ?
V době, kdy jsem vozidlo osobě zapůjčil, jsem údaje o řidiči věděl, teď (po měsíci, dvou, tří...) jsem to již zapomněl, lístek s napsaným jménem ztratil apod.

V souvislostí s novým občanským zákoníkem se opět dostávají na přetřes náhrady škod způsobenou nezaviněnou dopravní nehodou - ze zákonného pojištění a její pochybné krácení. Nebudu se pouštět do polemik, zda na to má pojišťovna nárok, nicméně předkládám k posouzení návrh postupu, jak nebezpečí krácení plnění minimalizovat.
Napadla mě tato možnost: Poškozené vozidlo nechat opravit na vlastní náklady a tyto náklady později vymáhat po viníkovi nehody. V případě, kdy je nehoda řešena ve správním řízení nebo u soudu, je situace jednoduchá, jako účastník řízení se připojím se žádostí o náhradu škody. Předpokládám, že pokud jsou požadavky na náhradu škody reálné, není důvod povinnost náhrady škody nepřiznat. Pokud byla nehoda vyřešena policií na místě, je situace složitější, nehoda se neřeší u přestupkového řízení nebo soudu a tak se musí žaloba o náhradu škody k soudu podat samostatně. Poslední možnost, pro předpokládanou malou výši škody, polici k nehodě nevolat, nedoporučuji pro složitější dokazování zavinění nehody před soudem o náhradu škody.
Je mi jasné, že tento postup není tak úplně košer vůči viníkovi nehody, ale já nehodu nezavinil a tak nevím, proč bych měl být na celé události škodný a dohadovat se s pojišťovnou viníka, ať se se svoji pojišťovnou dohaduje on.
Chtěl bych znát vaše odborné názory na tento postup, hlavně, jestli tam není nějaká paragrafová skulina a jestli by to tak mohlo v praxi fungovat.

Zdravím, prosím o vysvětlení ust. § 10 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. "Provozovatel... , jsou povinni na výzvu policie... sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla..." Není zde stanovena doba, po kterou bych si měl, jako provozovatel vozidla, pamatovat, komu vozidlo zapůjčím. Mohu si to pamatovat jen po tu dobu, kdy je vozidlo zapůjčeno nebo až do smrti (koho? mé nebo řidiče?) a nebo jakoukoliv dobu mezi tím. Na jedné straně mi zákon nařizuje to vědět a na druhé straně neuvádí, jak dlouho. Pokud tedy mohu, v souladu se zákonem, jméno řidiče druhý den zapomenout, nemohu dost dobře splnit ust. § 10 odst. 4. Nebo se v tomto pletu?