No, je to trochu absurdní divadlo, ale když si úřad všimnul, tahá teď za delší konec. Samozřejmě jde o prd, tak to nijak nebrání frašku naznačeným způsobem dohrát.
Seriózní analýza by byla asi taková, že SO si nepochybně může osobu předvolat vícekrát. I když není úplně normální předvolat nejdřív na sysdate+370 a poté znovu na cca sysdate+70 a vyvolává to pochybnost, zda pozdější předvolání na dřívější termín je myšleno aditivně či jako oprava, neznamená to, že by si předvolaný mohl vybrat. Ten dřívější termín platí a ať už se k tomu předvolaný postaví jakkoliv (dostavení se, omluva, ignore, odepření ze zákonných důvodů ...), posoudí se to stejně, jako kdyby šlo o jediné předvolání.
Pokud zvolí např. ignore, tak připusťme, že by tím normálně měl SO splněny nezbytné kroky a tedy i podmínky pro zahájení sprdele. Jediné, co je tady jinak, je legitimní očekávání provozovatele dané tím, že tu je ještě jedno platné budoucí předvolání, tedy že ještě bude mít možnost se k věci vyjádřit a že do té doby nebude SO činit úkony závislé na takovém vyjádření. Je ale otázka, jak moc je takové očekávání opravdu legitimní, když je evidentní, že to první byla chyba a druhé oprava, a dovolání se takového principu může narazit i na to, že pokud první předvolání ignoroval, nemá sám úplně čisté ruce (srov. He who comes into equity must come with clean hands.). Tedy jako optimální se mi jeví před prvním termínem opravdu zareagovat, nicméně proti návrhu o trochu méně vyzývavým způsobem, tedy ne den předem, a ironicky neděkovat, ale napsat uvěřitelnou omluvu s tím, že předpokládáte, že to nevadí, když jste ve stejné věci předvolán ještě na pozdější termín, ve kterém už zcela jistě dorazíte. Prostě bych to napsal tak, aby nešlo poznat, jestli to myslíte vážně, nebo toho blbce jen hrajete.