U nečinnosti je žalovaným SO1. U SO2 je (zpravidla) třeba vyčerpat prostředek proti nečinnosti před podáním žaloby, ale žaluje se pak přímo SO1, že nerozhodl, nikoliv SO2, že ho k tomu nedonutil. (Možná by při totální ignoraci žádosti o opatření proti nečinnosti šlo paralelně nějak žalovat i SO2, ale bylo by to neefektivní, když to jde napřímo.)
Dále obecně u žalob dle SŘS (alespoň tedy u klasické trojice rozhodnutí/nečinnost/zásah) plyne osoba žalovaného ze zákona. Tedy nehrozí jako u civilu kvůli nesprávně zvolenému/označenému žalovanému ztráta sporu z důvodu nedostatku pasivní legitimace - pokud budou mít soudy nějaký silný názor na to, kdo vlastně vydal (či měl vydat) nějaké rozhodnutí či provedl zásah (např. zda konkrétní fízl, nějaký kus PČR, PČR jako celý sbor, či MV, zda ministerstvo či ministr atp.), lze to měnit v průběhu řízení či v řízení o kasační stížnosti, aniž by bylo třeba nově žalovat, činit nějaké dispoziční úkony, někdo formálně do řízení vstupoval/vystupovatl ... Podstatné je jednoznačně vymezit vydané (či absentující) rozhodnutí či zásah, žalovaným je pak automaticky ten, kdo za tím stojí, i kdyby se, kdo to přesně je, ukázalo být netriviální otázkou.
Což ale neznamená, že by bylo vhodné to úplně ignorovat. Správní soudy se vzhledem ke katastrofálnímu stavu příslušných úseků už tak nesnesitelně vlečou, a zbytečně zatížit spor chybným označením žalovaného je poukázkou na to, že by se žalobce taky rozhodnutí nemusel dočkat (jedna věc je, že to jde teoreticky v řízení napravit, ale druhá, že počítá-li se reakční doba soudu v rocích, není taková náprava zadarmo).
Muzete prosim doplnit bezne typy zalob, ktere zde uzijeme?
To já fakt netuším, jaké žaloby zde užijeme. Nejvíc asi ty 3 klasické podle SŘS. Některé zde probírané věci ale spadají do působnosti obecných soudů, něco je hybrid (např. uplatnění škody podle OdpŠk). Dělat na to nějaký mustr asi nedává úpně smysl, počet věcí, které někdo dotáhl (jak fakticky, tak z hlediska vlastního odhodlání) až do fáze podávání nějakého návrhu k soudu zatím není takový, aby se nedaly probrat individuálně.
Pokud tedy navrhovatel vycerpal opravne prostredky, mel by byt zalovanym posledni SO?
Mestska cast(SO1) - > stiznost pro necinost(SO2)-> zaloba na SO2(magistrat-statutarni mesto).
Má-li jít o výkon státní správy v přenesené působnosti, tak taková hierarchie prakticky nenastává (nepočítám-li Prahu, kde je úplně všechno jinak než ve zbytku Kocourkova). Málokdy bude nějaká pravomoc svěřena přímo MČ, ale kdyby jo, nadřízeným orgánem bude spíš kraj než jiný orgán stejné obce. Proto by to chtělo opravdu konkretizovat, nad takto obecně položeným dotazem lze do omrzení debatovat, ale to, co skutečně potřebujete vědět, se nedozvíte.