Proto bych osobně začal právě tím znaleckým posudkem. A není nic jednoduššího, než zajít za znalcem a zeptat se ho, co dokáže zjistit a co ne. Když poté půjdete za právníkem, tak už víte, zda posudek bude či ne a lze se s právníkem efektivněji domluvit.
Co vám řekne právník klidně naznačím hned. Situace evidentně směřuje k odpovědnosti prodejce za vadné plnění. Podle konkrétních detailů a preferencí kupující lze usilovat buď o odstoupení od smlouvy nebo o přiměřenou slevu (oprava je zřejmě nemožná a dodání jiného auta by nutně vyžadovalo dohodu na podstatných změnách smlovy a fakticky by se nelišilo od odstoupení a následné nové smlouvy).
Teoreticky může existovat i nárok na náhradu škody či nemateriální újmy z porušení smlouvy, ale jen subsidiárně, spočívá-li škoda/újma v něčem, co nelze řešit nárokem z vadného plnění (srov. § 1925 OZ, když to přeženu, tak kdyby si utopence koupil přes ujištění někdo, kdo při povodni přišel o své blízké, může se cestou obecné odpovědnosti za porušení smlouvy dle § 2913 OZ domáhat odčinění psychické újmy, ale ne rozdílu v ceně utopeného a neutopeného auta).
Klíčové je, co lze prokázat. Obrana tím, že k utopení došlo až po prodeji, je očekávatelná, tedy bez něčeho silného v tomto směru nemá smysl do sporu vůbec jít, úplně ideální by byla možnost prokázat nejen to, že auto bylo utopené v okamžiku prodeje, ale i to, že o tom prodejce nutně musel vědět (nebo alespoň mohl a měl vědět). Dalším problémem jsou lhůty, ale tady se lze opřít o § 2103 OZ (nelze k dávat kupující k tíži, že si toho nevšimla hned či v nějaké lhůtě, byla-li výslovně ujištěna, že o utopence nejde). Každopádně teď, když už o tom kupující ví, je třeba jednat relativně rychle, nedůvodné prodlení s uplatněním vady by byl problém.
Určitě neuškodí si celou úpravu odpovědnosti za vady - obecnou v §§ 1914 an. OZ a zvláštní v případě kupní smlouvy v §§ 2099 an. OZ - rámcově prostudovat, porada u právníka pak bude efektivnější.