A můžete vy to vysvětlit mně? Protokol, úřední záznam a usnesení. Dá se za to nějak chytnout? V čem podle vás konkrétně chybují a jaké jsou rozdíly mezi Protokol, úřeďákem a usnesením? Případně prosím postněte nějaký odkaz, na google jsem toho moc nenašel.
Úřední záznam nebo zkrátka jen záznam (slangově úřeďák) je lejstro, na které úřední osoba sepíše popis nějaké události, která se v souvislosti s věcí stala. Např. policajt po provedené kontrole sepíše o té kontrole úřední záznam a přiloží ho k oznámení, nebo pokud se telefonicky omlouváte pro nemoc z jednání s tím, že zprávu od lékaře či neschopenku doložíte později (nebo cokoliv jiného řešíte telefonicky), měl by o tom úředník sepsat záznam. V řadě případů tuto formu ukládá přímo zákon (stačí prohledat SprŘ na slovo záznam). Základní vlastností úředního záznamu je, že jej sepisuje úředník sám jako dokumentaci něčeho, co dělal (viděl, slyšel či byl jinak účasten).
Protokol upravuje § 18 SprŘ. Jeho základním definičním znakem je to, že zachycuje úkon, ve kterém dochází ke kontaktu SO s (živými, přítomnými) účastníky či jejich zástupci, typicky se protokoluje ústní jednání, ale i jiné úkony, třeba to, že účastník či jeho zástupce byl nahlížet do spisu. Protokol podepisuje úřední osoba a všichni, kdo se úkonu účastnili, proti obsahu lze podat námitky, které se též do protokolu zaznamenají (a naopak podpis protokolu bez námitek zásadně omezuje možnost v budoucnu tvrdit, že se něco stalo jinak, než jak to v protokolu stojí).
Usnesení je forma správního aktu, tj. úkonu, kterým se nějak upravují práva a povinnosti. Je to vlastně zjednodušená varianta rozhodnutí, určená především pro úpravu vedení řízení či obecně procesních dalších méně významných záležitostí (zpravidla pomocného či dočasného charakteru). Usnesením se rozhoduje jen tam, kde to vyloženě zákon stanoví.
V řešeném případě jsem myslel, že v 1/2018 jste jako zástupce přišel na dokazování a seznámení s podklady ale byl jste vyhozen, protože SO neměl ujasněné oprávnění k zastupování - o tom by samozřejmě měl být sepsán protokol (i se zástupcem, který možná je a možná není zástupce). Jak to tak čtu znovu, tak to asi bylo jinak - nikdo nepřišel, ale SO kvůli nedořešenému zastupování ten úkon v plánovaném čase neprovedl a o tom pořídil úřední záznam, to je OK. Naopak sepisovat protokol z úkonu, u kterého byla jen sama úřední osoba, je blbost, protože tím odpadá funkce protokolu jako zachycení průběhu úkonu, na kterém se zúčastnění shodli (případně neshodli, ale též to v protokolu zachytili) - protokol sepsaný jen OÚO se technicky nijak neliší od úředního záznamu. Třetí námitka byla k usnesení, kterým měl být účastník vyzván k prokázání zmocnění - musel bych to usnesení vidět, ale pochybuji, že k takovému úkonu nějaký zákon určuje, že má mít formu usnesení, to šlo udělat prostým přípisem.
Chytit se toho nedá. To jedno (úřední záznam o neprovedení dokazování) patrně není chyba. Sepisování
de facto úředního záznamu ve formě protokolu sepsaného jen úřední osobou také řízení nijak nenarušuje (je to vlastně jen špatný nadpis). Uložení čehosi usnesením, což z hlediska formy zřejmě byl nezákonný akt, je nepochybně vadou, ale asi ne takovou, aby měla vliv na správnost rozhodnutí. Adresát na to evidentně nějak reagoval (doplnil PM), SO ji přijal, tedy to usnesení samo je momentálně vyhaslé, i když existuje ačkoliv vůbec nemělo být vydáno, nevyvolává už žádné účinky.
BTW celé to kolečko s doplněním PM bylo asi blbě, protože PM se prokazuje zástupce, ale pokud účastník v rámci písemného podání mj. uvede, že ho zastupuje osoba X (která je jednoznačně určena) a pod tím celým je jeho podpis (nebo fikce podpisu při odeslání z DS), nemá to žádnou vadu, má to všechny znaky plné moci, je v tom obsažena (podpis zmocněnce či jeho prohlášení tam být nemusí).
Dá se namítat, na základě čeho tedy začalo probíhat správní řízení, když oznámením by mělo počít, ale toto bylo doloženo až v průběhu?
Dá se namítat lecos, ale to bychom potřebovali spis. Ve skutečnosti nejspíš jen SO nesrozumitelně blábolí v odůvodnění, oznámení zřejmě ve spisu už dávno bylo (na základě něj i řízení zahájil) a dodatečně tam doplnil něco trochu jiného, případně nějakou opravenou/upřesněnou verzi. Zda se tím dopustil nějaké chyby nevíme, protože podstatu zmatků kolem označení měřícího zařízení je třeba pochopit ze spisu (z popisu v odůvodnění toho já nejsem schopen). Patrně ale nepůjde o nic zásadního, zřejmě se policajt upsal, ale v podkladových datech to bylo správně.
Zvládáte se dojít do spisu podívat?
Budu muset.
Tak rychle sem s tím, ať se hneme z místa.
Tady mi nejspíše řeknou, že tato námitka měla být uplatněna již dříve, před vydáním rozhodnutí, ne? Má to smysl do toho odvolání psát?
V přestupkovém řízení lze libovolné námitky (včetně skutkových) činit i v odvolacím řízení, stejně tak lze činit i nové důkazní návrhy, řízení není tzv. koncentrováno rozhodnutím v prvním stupni. Tedy ano, má to smysl. Prakticky ale nemá smysl s tím ztrácet čas a energii, pokud rozhodnutí v roce 2018 vůbec nikomu nedoručovali a je tedy jasně promlčeno.