No vida, takže už to někdo prošlápnul. Podle všeho jde o rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2019 č. j. 1 As 10/2019-32 a na něj navazující rozsudek MS v Praze ze dne 20. 2. 2020 č. j. 10 A 178/2017-78.
V rychlosti jsem pročetl a téměř nemám výhrad. NSS zcela správně celou situaci posuzoval podle mantinelů v § 23 PozKom, odmítl, že by snad nějaká metodika šikanování rezidentů vydávání rezidentních karet mohla být OOP či jiným externě závazným aktem, a je tam i několik dalších dobrých myšlenek (např. ta, že spočívá-li celá konstrukce rezidentního parkování na kombinaci vztahu k území a vztahu ke konkrétnímu vozidlu, tak podstatné je to první - neboli jde-li prokazatelně o rezidenta, je proti smyslu daného institutu, aby se úřad rochnil v nepodstatných detailech právního vztahu rezidenta k vozidlu).
Jediné, s čím se úplně neztotožňuji, je jakýsi náznak toto, že je-li zákon ohledně konkrétního vztahu rezidenta k vozidlu neurčitý, může si to obec/úřad upravit jak potřebuje (nepůjde-li o svévoli, porušení principu proporcionality atp.). Je zásadní rozdíl mezi relativně neurčitou normou a diskrecí. Zde jde IMHO jasně o první případ, je-li zákon nekonkrétní, je třeba jej vyložit - v případě neurčité normy si ten výklad může chvíli sedat, mohou se objevovat různé názory, různá řešení, ale mělo by to konvergovat. Teoreticky - každá situace má jedno správné řešení, když ve stejné situaci kartu jeden úřad vydá a jiný ne, jeden z nich nutně postupoval nezákonně. Pokud by měl úřad možnost diskrece (správního uvážení), pak by teoreticky při dodržení určitých zásad mohlo být různé řešení stejné situace v souladu s právem. Jenže žádnou delegaci k tomu, aby si nějaký orgán obce zákonné ustanovení ohledně vztahu k vozidlu dotvořil či individuálně řešil správním uvážením, nikde v PozKom nevidím.
Ale to je detail. I s tím, co naznačil NSS, se dá žít. Dokud města budou fungovat podle stávajícího demonstrativního seznamu přípustných vztahů (vlastnictví, leasing, služební auto, dlouhodobý pronájem apod.), tak umí-li rezident prokázat, že se sice do těchto škatulek nevejde, ale přesto auto denně užívá obdobným způsobem, jako v případě vyjmenovaných variant, nemůže mu v kontextu toho, co tvrdí NSS, obec kartu odpírat, leda by uměli nějak přesvědčivě a konzistentně vysvětlit např., proč auto zapůjčené od zaměstnavatele ano, od oficiální půjčovny taky ano, ale např. od rodičů ne.