Zatím k značkám - nakolik to barevné kódování je/není přípustné si netroufám od boku soudit. Pokud jde o aplikovatelnost závěrů KS Ostrava-Olomouc 65 A 108/2016, tak se obávám, že to není úplně totožná situace.
Když to vezmu z druhé strany, tak rezidentní parkování v režimu § 23 PozKom je prakticky vždy spojeno s nějakou úhradou, ostatně to přímo dané ustanovené předjímá (možná budou existovat případy, kdy je na rezidentní kartu za nějakých podmínek nárok bez úhrady, ale ty budou výjimečné). No a rezidentní místa jsou běžně značena IP 12, nikoliv IP 13c, přestože de facto si rezident taky platí, což nikdo nezpochyňuje (ani citovaný rozsudek). Jiný režim je klasické placené parkování, kde může zastavit kdokoliv po naházení mincí do stojanu, to jasně řeší IP 13c a nelze to nahrazovat DT a zřejmě ani tvrzením, že jde o vyhrazené parkoviště pro ty, kdo zaplatili (zhruba o tom je zmiňovaný rozsudek). Návštěvnický režim v rámci RP je v podstatě hybrid těchto čistých případů a je-li to srozumitelně upraveno v příslušném nařízení rady, předpokládám, že to obstojí (ostatně důležitým argumentem v olomouckém rozsudku bylo právě to, že dané parkoviště neřešilo příslušné nařízení rady, kdyby to upraveno bylo, přes ne zcela korektně postavenou značku by možná rozhodnutí bylo opačné).
Každopádně je třeba odlišit 2 věci - zda je nezákonná značka jako taková (resp. podkladové OOP), nebo zda z ní jen neplyne nějaká povinnost a nelze tedy např. stíhat řidiče a provozovatele za její porušení. Procesně je to ale jedno, protože lhůta pro abstraktní přezkum daného OOP je už jistě fuč, tedy jediná cesta je najít vhodný přestupek, nechat jej dojít k pravomocnému rozhodnutí, to napadnout správní žalobou proti rozhodnutí a v rámci něj navrhnout incidenční přezkum i samotného OOP (podle § 101a odst. 1 věty druhé SŘS), jiná cesta k odstřelení všech značek jako celku zřejmě není.