2M: IMHO nešlo, správní řád (a procesní právo obecně) nezná nic jako suspenzivní/rezolutivní podmínku, doložení času a obdobné instituty soukromého práva. Připustit to ve vší obecnosti by bylo absurdní, stačilo by proti jakémukoliv příkazu podat odpor podmíněný tím, že v roce 2050 neprovedou Vogoni demolici Země. O odporu je navíc explicitně stanoveno, že jej ani nelze vzít zpět, jakmile je jednou platně, včas a oprávněnou osobou podán, ruší příkaz bez možnosti tento účinek zvrátit.
Chápu racionalitu navrhovaného postupu, řekněme že byl vydán příkaz obsahující chybu, pro kterou je nevykonatelný, což jeho adresátovi v zásadě vyhovuje a klidně (by) ho nechal nabýt právní moci. SO se pokusí chybu opravit postupem dle § 70, proti čemuž sice lze podat odvolání (a to by mělo být i úspěšné, pokud ta oprava šla nad zákonný rámec), ale v případě zamítnutí je příkaz v opraveném znění pravomocný. Má-li účastník stále možnost podat odpor, jde o klasické dilema mezi vrabcem a holubem na různých místech.
Vyřešit situaci podmíněným odporem navázaným na výsledek odvolání ovšem patrně nelze. Pokud byste ale takové podání učinil, domnívám se, že by vás SO měl dle § 37 vyzvat k odstranění vady spočívající právě v té podmínce, která tam být nemůže, ale zákon zároveň neposkytuje žádné interpretační pravidlo, jak takové podání zpracovat (např. ustanovením, že se nepřihlíží jen k podmínce, nebo že se nepřihlíží k celému podání), tedy není zřejmé, zda to odpor je či není.
IZS: Pokud nepodal odpor, je příkaz v právní moci, hraje se jen o to, zda v původním či opraveném znění, v závislosti na tom, jak bude rozhodnuto o odvolání proti opravnému rozhodnutí. Opravné rozhodnutí neobnovuje lhůtu pro podání odporu, ale možná to orgán neví, můžete to zkusit (vedle odvolání proti opravnému rozhodnutí). Chcete-li konkrétní komentář, ukažte ty dokumenty, nebo alespoň v čem přesně spočívá provedená oprava.