Po dohodě zveřejňuji relevantní část rozhodnutí. Long story short: je-li Helmut obeslán pouze jednou a to při znalosti úřadu, že si poštu nemůže vyzvednout, tak to na přehození na SPRDEL nestačí.
===
Řízení o přestupcích provozovatele vozidla bylo zahájeno a vedeno v rozporu s ustanovením § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu. Účastník řízení sdělil na výzvy provozovateli vozidla údaje o totožnosti řidiče vozidla, kterým měl být Pepek Vyskoč. Správní orgán ověřil údaje o sděleném řidiči v registru obyvatel, kde se nepodařil dohledat a předvolal jej k podání vysvětlení, avšak předvolání se správnímu orgánu i. stupně vrátila zpět z důvodu, že zásilka nebyla označena k vhození do domovní schránky. Dne A byla správnímu orgánu doručena plná moc se sdělením, že Pepek Vyskoč není schopen přebírat poštu. Z tohoto důvodu správní orgán věc týkající se prošetření podezření ze spáchání dopravního přestupku dle ust. § 76 odst. 1 písm. k) zák. č. 250/2016 Sb., odložil (ke dni B). a následně příkazem ze dne C, který byl účastníkovi doručeno dne D, zahájil řízení o přestupku provozovatele vozidla. [...]
Správní orgán I. stupně neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, když se spokojil pouze s jedním předvoláním, u kterého navíc vyloučil vložení písemnosti po uplynutí úložní doby do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo (čímž se rozumí vyznačení tohoto údaje na obálce písemnosti). K této problematice se již dříve vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 25.08.2011, sp. zn. 7 As 53/2011:
„V tomto případě doručující orgán tím, že po uplynutí 10 dnů od uložení nevložil zásilku do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, znemožnil, aby se účastník řízení s písemností bezprostředně po svém návratu z pracovní cesty po otevření poštovní schránky seznámil. Z toho, že písemnost byla na poště uložena déle než 10 dnů, nelze dovozovat povinnost adresáta si ji po uplynutí desetidenní lhůty od uložení vyzvednout. Povinnost doručujícího orgánu vložit zásilku do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo byla zákonodárcem stanovena s jasným účelem umožnit adresátovi, který se do místa, kam mu bylo doručováno, dostaví až po uplynutí úložní lhůty, aby se s doručovanou zásilku ihned seznámil a mohl tak na ni neprodleně reagovat, např. podáním opravného prostředku či žádostí o prominutí zmeškání úkonu, bude-li to ještě možné.”
Jestliže provozovatel vozidla označí za řidiče osobu, k níž sdělí dostatečné údaje, a věrohodně tvrdí, že dané vozidlo mohla tato osoba řídit, bude mít správní orgán zpravidla dostatek indicií k tomu, aby se pokusil nalézt pachatele přestupku. Není naplněním nezbytných kroků ke zjištění pachatele přestupku ve smyslu § 125f odst. 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (ve znění účinném do 30. 6. 2017), pouze jediné doručení předvolání k podání vysvětlení, na něž označená osoba nereaguje, ale správní orgán musí učinit další smysluplný úkon směřující ke zjištění pachatele (např. předvedení dotčené). (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13.01.2020, č.j.: 9 As 260/2018-21).
Vzhledem k nezákonnosti napadeného rozhodnutí a k ust. § 125g odst. 1 zákona o silničním provozu [..] nezbývá tedy, než napadené rozhodnutí zrušit a řízení zastavit, neboť došlo k závažnému procesnímu pochybení, která má za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.
