Ona je otázka, zda nejde o jinou věc (jiná totožnost skutku). Ať tak či onak, čas běží. Pokud provozovatel nechá SO1 provést celé řízení a neúčinnost výzvy namítne až v odvolání, může to znamenat prekluzi.
Spočítejme si úplně nejrychlejší variantu (nezohledňuji víkendy a svátky - ty hrají ve prospěch provozovatele):
1) SO1 musí 60 dnů od oznámení počkat, než zahájí s provozovatelem (nejdříve 28.6.).
2) SO1 pošle příkaz, ten obdrží po 10 dnech (8.7.).
3) 16.7. odpor e-mailem, 21.7. odpor poštou, doručen 22.7. na SO1.
4) SO1 odešle výzvu k seznámení s podklady rozhodnutí (23.7., doručení 2.8., lhůta nejméně 5 dnů => 7.8.).
5) SO1 vydá rozhodnutí (7.8.).
6) 22.8. blanketní odvolání e-mailem, 27.8. blanketní odvolání poštou, doručeno 28.8.
7) SO1 vyzve k doplnění (28.8.).
8 ) 2.9. doplnění e-mailem, 7.9. doplnění poštou, doručeno 8.9.
9) SO1 zažurnáluje spis a předá na KÚ (9.9.).
10) SO2 cca po 2 měsících vrátí věc SO1 (9.11.).
11) SO1 zastaví řízení a odešle novou výzvu (10.11.)
Reálně to půjde pomaleji a dá se to s minimální dávkou aktivity na straně provozovatele natáhnout nejméně do ledna 2020. Pak SO1 pošle novou výzvu, 10 dnů na vyzvednutí + 15 dnů lhůta na udání, udání mailem, o 5 dnu později poštou, to je úplně přesně další měsíc k dobru. SO1 začne stíhat řidiče někdy na konci února, ten si s ním bude chvíli dopisovat a na konci dubna si vzpomene, že neřídil. Konec hry.