27. 8. 2019 doručeno vyjádření žalovaného v příloze, byla odeslána replika následujícího znění.
Replika:
Žalobce tímto podává repliku k vyjádření žalovaného, Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
K vyjádření žalovaného žalobce uvádí:
k bodu a)
Žalovaný došel k nesprávnému, respektive neúplnému vlastnímu teleologickému výkladu, pokud tvrdí, že smyslem či cílem zavedení objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla je pouze aby deliktní jednání nezůstalo nepotrestáno, neboť při svém výkladu ze záměru zákonodárce zcela vynechal účel trestání osoby, která má reálně možnost ovlivnit, co se s vozidlem děje, respektive komu svěří jeho řízení. V tomto směru se žalovaný odkazuje na poměrně obsáhlý rozbor záměru zákonodárce obsažený v podané žalobě. K tomuto žalovaný opakuje, že pokud správní orgán má k dispozici identifikační údaje nového vlastníka vozidla, má věc řešit v mnohem větším měřítku, než jak učinil prvostupňový správní orgán s ním, neboť jde o osobu, která má nad vozidlem plnou kontrolu. Rovněž jde o přepjatý právní formalismus, pokud prvostupňový i odvolací správní orgán lpí na striktní aplikaci zákonného ustanovení, které však 1) neodpovídá reálnému stavu, 2) nekoreluje s Čl. 11 LZPS, dle kterého vlastnictví (nikoliv tedy zápis v registru, nýbrž reálný společenský stav) zavazuje. Na to, že ústavní pořádek má vyšší právní sílu než zákonné ustanovení snad nijak zvlášť upozorňovat netřeba. K argumentu žalovaného, kdy se tento odkazuje na ústavnost objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS 15/16 žalobce dodává, že i rozboru tohoto nálezu Ústavního soudu se náležitě věnoval ve své žalobě, žalovaný však k tomuto rozboru nenamítl žádný protiargument, ke kterému by bylo třeba se vyjadřovat. Za doplnění stojí, že nález je sice v obecné rovině ústavnosti přiléhavý pro objektivní odpovědnost provozovatele vozidla jako takovou, nikoliv už však tolik pro tento konkrétní případ.
k bodu b)
Ověřovací list měřidla nijakým způsobem nepodporuje skutečnost, že se vozidlo na snímku nachází v radarovém svazku. Ověřovací list pouze dokládá, že měřidlo je kalibrováno a pracuje za laboratorních – zkušebních podmínek tak, jak má. I v příručce k měřidlu se však výslovně hovoří o výsledcích měření, které mohou být zapříčiněny reflexí lomu paprsku, což je jev, který provází všechny radary typu RAMER obecně, neboť jde o jev pro použitou metodu měření nikoliv ojedinělý, a který absolutně nesouvisí s tím, jestli měřidlo je nastaveno správně, či nikoliv – jde o jev, který nastává v závislosti na podmínkách, parametrech měření, nikoliv kalibraci či funkčnosti měřidla. Pokud tedy z fotografie, která je výstupem měření, není 100 % zřejmé, že se vozidlo nachází v radarovém svazku (což v daném případě zřejmé není), nelze tuto situaci rozhodnout na základě toho, jestli má měřidlo platný ověřovací list. Dále se žalobce dovoluje ohradit proti žalovaného označení námitky za účelovou – za účelovou nelze považovat námitku jen proto, že ji její adresát vlastní vinou (závadným postupem viz výše) nechápe nebo nedokáže zpracovat; námitka by byla účelová, pokud by byla v řízení obstrukční a v důsledku vedla ke zneužití či nečestnému užití práva, což v tomto případě nenastalo.
k bodu c) a d)
Žalobce se odkazuje na své vyjádření v žalobě, kde se problémům věnoval dostatečně.
Anketa
