Subjekt A těsně před volbami utáhne šrouba nasype peníze do nějakého zlodějského systému co okrádá občany. Subjekt B se proti tomu důrazně postaví a díky tomu vyhraje volby.
Ve skutečnosti je to mnohem složitější, naše situace byla spíš: „Subjekt B s kradostrojem také souhlasí, ale protože chce uspět ve volbách, přistoupí na spolupráci se subjektem C, který je pro zrušení té hrůzy. Aby byla vůbec spolupráce možná, oba subjekty přistoupí na kompromis zrevidovat a pro občany zmírnit a zjednodušit celý ten zlodějský systém a navíc subjekt C dostane nabídku kecat do dalších oblastí. I přesto volby vyhrává subjekt A, protože lidem stačí říct, že lídr kandidátky má telefonní číslo na nejznámějšího českého estébáka.“
Rezidentní parkování nevzniklo přes den, je to výsledek deseti let usilovné práce úředníků na magistrátu a zastupitelů různých barev. Pokud si někdo myslí, že takový monstrózní projekt sundáme ve třech lidech, tak má nerealistická očekávání.
Alternativou bylo postavit samostatnou kandidátní listinu jako jsme to dělali za Svobodné v roce 2014 (Brno 2,41 %, Brno-střed 2,99 %), což by znamenalo, že v tom zastupitelstvu nebudeme mít nikoho a naprosto vůbec nic neprosadíme. A není to žádná hypotetická situace, přesně tohle se letos stalo například hnutí Brno+, které mělo celkem rozumný program.
Rozumím Vaší frustraci, sám z toho také nejsem zrovna nadšený. Žel jsme nepřišli na jinou možnost, jak alespoň něco prosadit. Při postoji „všechno, nebo nic“ je zpravidla výsledkem
nic. Taková je smutná realita.
