Vždyť i u blokové pokuty/příkazu na místě je přípustná obnova řízení, takže to není "nezvratitelné".
Určená částka má velmi zvláštní povahu, není to sankce, není totiž konstatována vina, je to jakýsi poplatek za to, že nebude zahájeno řízení, je to vlastně docela unikát řekl bych, nicméně má to zřejmě veřejnoprávní povahu (ikdyž NSS např. úhradu za mimořádné vyhledání informací podle infozákona považuje za soukromoprávní záležitost, bizár).
Nevím, pod co to podřadit, asi by se mělo postupovat podle daňového řádu, konkrétně § 155 odst. 7: Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který o něm evidoval. Definici daně určená částka asi nesplňuje, ale analogicky by se DŘ možná mohl podle mě použít, je to velmi podobné, akorát se liší v tom, že nikdo nemá povinnost určenou částku platit, je to dobrovolné.
Případně minimálně podle základních zásad činnosti správních orgánů, tedy podle správního řádu, by se mělo jet.
Takže jako cestu vidím podat žádost o vrácení vratitelného přeplatku a namítat, že určená částka nemohla být úřadem požadována a tedy nemůže být ani zadržována. Stejně máme materiální pojetí podání, takže pokud by to bylo jinak, tak smysl takového podání je jasnej a úřad by ho měl vyřídit (a třeba říct, že to vrátit nejde, to mi ale přijde zjevně nespravedlivé).
Co myslíte?
