Podle judikatury se v podstatě dá rozporovat pouze podpis na pokutovém bločku, tzn. vyjádření souhlasu s blokovou pokutou. Vyhlídky jsou ale mizivé a za pětikilo ta námaha nestojí.
http://prestupky.blogspot.cz/2011/08/judikatura-relevantni-pro-prestupkove.htmlUsnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12.3.2013, č.j. 1 As 21/2010 – 65 (obnova blokového řízení v případě absence souhlasu s vyřízením věci blokem, potažmo dojde-li k omylu v osobě pachatele): NSS přehodnotil svoji dřívější judikaturu týkající se nemožnosti vyhovět žádosti o obnovu blokového řízení a dovodil mj. následující:
I. Obnova řízení na žádost účastníka podle § 100 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, přichází v úvahu u přestupku, který byl vyřízen v blokovém řízení postupem podle § 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jen v případě, že žadatel neudělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení.
II. Rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu správního řízení podléhá soudnímu přezkumu.
V rámci rozhodování o žádosti o obnovu řízení správní orgán zkoumá věrohodnost tvrzení žadatele o neudělení souhlasu s vyřízením přestupku blokem. Pokud se správní orgán rozhodující o obnově řízení po provedeném šetření neztotožní s tvrzením obviněného o neudělení souhlasu s vyřízením přestupku v blokovém řízení, žádost o obnovu blokového řízení podle § 100 odst. 6 věty třetí správního řádu zamítne a toto rozhodnutí oznámí žadateli, který proti němu může podat odvolání.
Pokud správní orgán posoudí tvrzení zpochybňující souhlas s uložením blokové pokuty jako věrohodné a žádosti o obnovu řízení rozhodnutím vyhoví, původní rozhodnutí o vyřízení věci v blokovém řízení poté zruší (dalším) rozhodnutím (zrušení bloku ex lege novým rozhodnutím v obnoveném řízení dle § 102 odst. 9 správního řádu nepřipadá v úvahu, zároveň je však třeba blok odklidit). Pro možnosti dalšího postupu správního orgánu viz bod 53. cit. usnesení NSS.
(Uvedená změna judikatury umožňuje např. řešení případů, kdy se pachatel vydává za jinou osobu, na jejíž jméno je blok vypsán a pachatelem podepsán, aby sám unikl postihu za přestupek.)
Rozsudek NSS ze dne 21. 5. 2013, č.j. 2 As 2/2010 – 89 (obnova bloku):
Rozsudek navazuje na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12.3.2013, č.j. 1 As 21/2010 – 65. Nepřipouští možnost obnovy blokového řízení tam, kde obviněný nezpochybňuje svůj souhlas s blokovým řízením (zpochybňuje např. jen skutkový děj, fakt spáchání přestupku apod.). NSS naopak připouští možnost obnovení blokového řízení v případě, že obviněný zpochybňuje souhlas s vyřízením věci blokem (namítá např. omyl v osobě pachatele – blok podepsala osoba odlišná od něj). V řízení o žádosti o obnovení blokového řízení správní orgán posuzuje, zda je tvrzení žadatele o skutkové novotě (absence souhlasu s blokem) pravdivé či nikoliv.
Omezenými limity obnovy řízení v případě bloku se zabývá též rozsudek NSS ze dne 13.6.2013, č.j. 7 As 37/2013 – 26; zvláštním případem, kde je tvrzen souhlas s jiným skutkem a kvalifikací, než byla uvedena v bloku, a dále absence podpisu na bloku, se zabývá rozsudek NSS ze dne 6.6.2013, č.j. 1 As 48/2010 – 77.
Rozsudek NSS ze dne 6.6.2013, č.j. 1 As 103/2011 – 87 (obnova blokového řízení): Ve věci, kdy obviněný tvrdil, že došlo k záměně osoby (přestupek prý nespáchal, blok nepodepsal, byl jinde), NSS nezpochybnil zamítnutí žádosti o obnovu blokového řízení. NSS mj. uvedl, že k výkladu možnosti obnovy blokového řízení je třeba přistupovat tak, aby nebyl zcela popřen smysl blokového řízení jako neformálního typu řízení o přestupku, v němž se zachycují skutkové otázky zjednodušeným způsobem, a aby se z institutu obnovy řízení nestal způsob, jak v případech původně řešených v blokovém řízení uniknout sankci za přestupek.
