Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[jkraus222]

Vychází z toho jako nejlepší taktika v první instanci materiální aspekt neřešit přímo. Nejlépe dostat do spisu potřebné důkazy, ale vyhnout se termínu "materiální aspekt". Prostě na to neupozorňovat.

Přesně tak. A vůbec cokoliv správní orgán v průběhu řízení kurví, tak ho na to zásadně neupozorňujeme, aby to nemohl zavčasu sám napravit (nebo to aspoň okecávat v rozhodnutí), ale ukládáme do špulíčku "k odvolání" 

[JJ]

Tenhle přístup sice může někdy pomoci, ale je potřeba ho používat s rozvahou. Vyšší instance totiž nemusí ocenit, že účastník během řízení neuvedl všechny jemu známé skutečnosti, ale nechával si něco do foroty.

Jeden právník mi dokonce tvrdil, že účastník má povinnost vznášet námitky ihned, jakmile se dozví o rozhodných skutečnostech, ale ve s. ř. ani souvisejících předpisech jsem nic takového nenašel.

[Behemot]

Nemá tu povinnost spíš ouřad? I NSS v podobném duchu rozhodl - že obviněný vůbec nemusí nějak moc spolupracovat (což tam tak nějak řadím taky) a důkazy může navrhovat i v odvolání (byť to není ideální).

[jkraus222]

1) Účastník není povinen upozorňovat správní orgán na jeho procesní pochybení.
2) Kdo a jak by dokazoval, kdy se o nich účastník dozvěděl? Co když mu to došlo, až když psal odvolání? Co když mu psal odvolání někdo jiný a právě on ta pochybení odhalil?
3) Žádný zákon takovou povinnost neukládá.
4) Mnohokrát byl judikován opak, např. "Obviněný z přestupku může uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy (§ 73 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) i v odvolání; omezení stanovené v § 82 odst. 4 správního řádu z roku 2004 na řízení o přestupku nedopadá. http://www.nssoud.cz/main2col.aspx?cls=EvidencniListVety&evl_id=11705&menu=266

[JJ]

Já to zažil například u námitky podjatosti, kdy odvolací orgán uvedl něco v tom smyslu, že skutečnost, zakládající u obviněného podezření z podjatosti, byla obviněnému známa od začátku a námitka se tedy jeví účelovou s cílem zdržovat řízení a mařit jeho účel. Nakonec jsme tenhle případ dotáhli k preklusi jiným trikem.

[jkraus222]

To je ale úplně jiná situace, tam tu povinnost uplatnění "bez zbytečného odkladu" stanovuje přímo zákon: § 14 odst. 2 SprŘ: Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil.

A i zde je podmínka, že účastník "prokazatelně věděl". To samozřejmě u námitek ohledně procesních pochybení správního orgánu není prokazatelné nikdy (a ani nemá cenu se o tom bavit z důvodů již uvedených).

Jinak podjatost se v 99 % případů používá čistě jako obstrukční nástroj a z toho zdržovacího hlediska je podstatné, že i když se k námitce nepřihlédne, stejně platí, že "O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení". Jestli námitce podjatosti nevyhoví z důvodu neuplatnění bez zbytečného odkladu nebo to nějak věcně odůvodní, je přece ve finále úplně jedno 

[Ladislav Laker]

A i zde je podmínka, že účastník "prokazatelně věděl". To samozřejmě u námitek ohledně procesních pochybení správního orgánu není prokazatelné nikdy ...

Na to nelze spoléhat v případě, kdy účastník již (v jiném řízení) uplatnil námitku podjatosti vůči téže osobě.
Z toho je správnímu orgánu zřejmé, že účastník  "prokazatelně věděl".