V tématických článcích jsem v podstatě nikde nenašel jeden významný nález Ústavního soudu, který říká, že se ve správním (přestupkovém) řízení nemusíte na výzvu správního orgánu dostavit - a můžete si s ním veškerou komunikaci odbýt například písemně. To se nesmírně hodí třeba za situace, kdy má správní orgán vaší fotku jako řidiče, ale nemůže dokázat, že jste to vy, jinak než tím, že se osobně dostavíte. Případně si tak můžete ušetřit cestu, pokud bydlíte v Plzni a předvolá si vás úřad v Karviné (náklady na cestu, volno v práci a obdobné náklady v takovém případě mohou převyšovat částku případné pokuty - a nikdo vám je neuhradí ani v případě, že se úspěšně obhájíte a nic vám nebude prokázáno).
Úspěšně jsem se na základě tohoto judikátu odvolal i proti pořádkové pokutě správního orgánu za to, že jsem se údajně "bez omluvy nedostavil" (§ 62 odst. 1 písm. a) správního řádu: "
Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu.") Samozřejmě jsem argumentaci podpořil i tím, že správní orgán nijak nedokázal, že (a jak) jsem svým nedostavením se "závažně ztížil jeho postup", plus to nebylo bez omluvy - podal jsem písemné vyjádření a výslovně uvedl, že trvám na projednání v nepřítomnosti a že se nyní ani nikdy v budoucnu dostavit nehodlám a nedostavím.
A nyní k podstatným bodům onoho nálezu ÚS ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. I. ÚS 1849/08
http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-1849-08_1:
22. Orgán veřejné moci proto vykonává určitou pravomoc a kompetenci ultra vires nejen tehdy, jedná-li mimo formálně zákonem stanovený rámec pravomocí a kompetencí, ale materiálně též tehdy,
pokud svým jednáním nesleduje určitý předvídatelný a racionálně zdůvodnitelný účel, pro který mu byla určitá pravomoc a kompetence svěřena, resp. tehdy,
narušuje-li svým, byť o zákon se opírajícím, postupem základní práva dotčených osob více, než je nezbytně nutné k tomu, aby byl ještě dosažen zákonem stanovený účel. Ukládá-li na základě zákona orgán veřejné moci soukromým osobám povinnosti, a tím omezuje jejich základní práva, musí přesto dbát na to, aby zcela nepopřel samotnou podstatu toho kterého základního práva nebo jeho smysl. Omezení nelze užít k jiným než zákonem předvídaným účelům (čl. 4 odst. 4 Listiny). Tak základní práva zpětně omezují svá, formálním zákonem předvídaná, omezení.
23.
Správní řízení nemůže být v demokratickém právním státě ovládáno zásadou "součinnosti správních orgánů s účastníky řízení" (kontaktování účastníků řízení ze strany správního orgánu vyloučit nelze, jeho odmítnutí však nelze sankcionovat), neboť žádnou spolupráci v obecném smyslu tohoto slova nelze vynucovat ukládáním sankcí. Svobodný jednotlivec, jako součást občanské společnosti, nemůže být v právním státě partnerem správního orgánu vykonávajícího vrchnostenská oprávnění. Má naopak povinnost se takovým opatřením podrobit, jsou-li vykonávána řádně, tj. nejde-li o exces.
Tak také nelze pokutovat osobu, která odmítne podat správnímu orgánu vysvětlení v případě, kdy je zřejmé, že by jím, byť i jen teoreticky, mohla přispět ke svému postihu za přestupek [k zákazu sebeobvinění viz rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Marttinen v. Finsko (stížnost č. 19235/03)]. V této věci soud uvedl, že stěžovatel se může dovolávat čl. 6 odst. 1 Úmluvy ohledně uložení správní pokuty, přičemž
jediným účelem účasti stěžovatele před orgánem bylo poskytnutí informací a žádný jiný účel jeho vymáhaná účast neměla.26.
Uložení pořádkového opatření (pořádkové pokuty) jen z důvodu nedostavení se k podání vysvětlení (tj. k podání informací) je v oblasti správního trestání vyloučeno, neboť je zapotřebí přísně respektovat i princip zákazu sebeobviňování či sebeusvědčování, který plyne z interpretace čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
28. Vyplývá-li z dosud již zjištěných skutečností závěr, že předvolaný je pravděpodobným pachatelem přestupku, je vynucování jeho přítomnosti za účelem poskytnutí výpovědi, a to pomocí sankcí, problematické z důvodů porušení jeho práva garantovaného mu čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
Pro doplnění článek z Právních rozhledů - autorce se tento nález ani trochu nelíbí
http://prestupky.blogspot.cz/2011/03/sporny-vyklad-zakazu-sebeobvinovani.html