1. Prosím o zpětnou vazbu, co jsem mohl v rámci řízení udělat lépe - druhá omluva zadrbaná, to je jasný, mě osobně ještě napadlo, že jsem v rámci odvolacího řízení měl podat námitku podjatosti na celý kraj - tím bych, protože nadřízený orgán je ministerstvo dopravy, získal třeba ještě nějaký čas k dobru.
2. Pokud budu podávat správní žalobu, jaká je reálná šance, že ten soud do doby, než to odprekluduje, proběhne?
3. Můžu správní žalobu sepsat a podat sám, nebo je k tomu potřeba mít advokáta?
Pokud Vás kohokoliv napadne cokoliv dalšího, případně byste měli chuť třeba s tou správní žalobou poradit, budu rád za jakékoliv rady, doporučení, či postřehy z praxe (např. jak v rámci správní žaloby dál hrát o čas apod.)
Děkuji mnohokrát předem za jakoukoliv zpětnou vazbu.
1.
a) Prosím, dopříště se naučte zabalit ty obrázky do .rar, .zip, opisovat 28 ověřovacích kódů z obrázků je otřesný!
Na druhou stranu, znechucovací taktika, kdy se to úřadníkovi ani nebude chtít otevírat (při podáních a zvláště pak co se týče odvolání ani číst), je u vás na dokonalé úrovni
b) Měl jste sdílet i odvolání, takhle vidím jen přepsané odvolací body II. instací. Od věci by taky rozhodně nebyly i další podání z Vaší strany.
c) Námitka podjatosti se podává proti I. instanci - úředníkovi MěÚ, případně všem jeho zaměstnancům, která o věci rozhoduje. Námitku by potom rozhodoval MS kraj, ne MD. I tak byste ale získal solidní čas.
d) Koukám, že opice postupovali v rozporu se zákonem, když se domáhali kauce v případě nepodepsání. Nepodepisovat. Určitě jste měl podat zásahovou žalobu na ně + na místě volat 158, odbor vnitřní kontroly, případně GIBS a celou věc od začátku natáčet, při takovéhle rychlosti se dají čekat problémy.
Více na téma kauce - rozsudek NSS č.j. 7 As 273/2014 - 32 ze dne 12. 2. 2015,
http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/0273_7As__1400032_20150226133816_prevedeno.pdfVýňatek toho důležitého:
http://30kmh.cz/index.php?topic=1791.0Spíš než to, co jste uvedl do oznámení o přestupku jste měl uvést co je v mém posledním příspěvku na 1. straně v tomto tématu:
http://30kmh.cz/index.php?topic=801.msg4969#msg4969e) Jedná se o měření pasivním zařízením, které měří pouze svoji rychlost, nikoli však rychlost Vašeho vozu. Není zde žádná metoda (laser, radar), která by danou rychlost "přenesla" na Vaše vozidlo. Naměřená rychlost je tedy bez dalšího (např. znalecký posudek - SO má povinnost ho provést v souladu se zásadou materiální pravdy i bez návrhu viz ust. § 50 SprŘ) pouze rychlostí vozu PČR. Při měření přední kamerou platí, že se vozidlo nesmí přiblížit na konci vzhledem k začátku měření. To se prokazuje velmi těžko. V praxe se snaží o různé měření pravítkem atd., to těžko může obstát. Zde příklad správního řízení JUDr. Tomáše Berana z autowebu:
http://www.autoweb.cz/beran-materialni-aspekt-prestupku-v-akci-cast-i/http://www.autoweb.cz/beran-materialni-aspekt-prestupku-v-akci-cast-ii/http://www.autoweb.cz/beran-materialni-aspekt-prestupku-v-akci-cast-iii/f) Druhá omluva byla naprosto bezzubá. "Finanční tíseň" určitě nemůže obstát jako řádná omluva. V takovém případě jste měl zažádat o přeložení věci do místa bydliště - ideální odrazový můstek k odůdovnění námitky podjatosti (spr. ográn v rozporu s hospodárností řízení zamítá = důvodné podezření na podjatost a zainteresovanost). Po vyřešené námitce podjatosti nějaká lepší omluvenka. Neprůstřelná je jen neschopenka. Ale jsou i další silné omluvenka - předem objednaná dovolená atd..
Těch judikátů na téma omluvenek je moc, jeden rozsudek NSS č.j. 5 As 112/2011 - 55, na dlouhé zimni večery, ze dne 30. 5. 2012:
http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/0112_5As__110_20120627050524_prevedeno.pdfg)
http://30kmh.cz/index.php?topic=849.msg5346#msg5346Toto můžete brát jako malý návod k tomu, jak to příště dělat lépe, byť to samozřejmě nemůže být dostatečně konktrétní neboť každý případ je originál, každej SO je jinej a je třeba zachovat určité know how, protože to tu správní orgány čtou a bylo by škoda jim dát trumf do ruky. Zmiňuji to kvůli tomu, kde jkraus222 naprosto trefně zmínil - „
Je dobré do odvolání nepsat vyloženě slabé body (bláboly, spekulace, na první pohled nesmyslné konstrukce a teorie apod.), aby se odvolačka neměla na čem chytit, kdyby měla v úmyslu rozhodnutí potvrdit.“, právě toho jste se, obávám se, dopustil body 1 až 4.
h) Nepodepsání z písm. d) má celkem zásadní vliv. Dal by se návrh na výslech svědků - jedné mrtvolky (řidiče) a druhého sprízněnce, kteří by dokázali pravdu - že jste pouze seděl na sedadle spolujezdce a došlo omylem, úmyslem, chybou při opisování údajů (vyžádání OP, ŘP po spolujezdci atd...). Tento rozpor nemohl být vyvrácen tak, aby nevznikly důvodné pochybnosti, což je v rozporu se zásadou materiální pravdy, protože správní orgán vycházel pouze z úředních záznamů a ostatních dokumentů, takže to nebylo možné výslechem svědků PČR a Vašich vyvrátit nebo potvrdit, což je nezákonné, byť KÚ tvrdí opak a na pomoc si vzal rozsudek NSS. Jsou tu ale nálezy a rozsudky, které říkají opak:
Nález ÚS, II. ÚS 788/02 ze dne 11.3.2004:
Úřední záznam je jednostranný úkon správního orgánu a nemá charakter veřejné listiny, která by potvrzovala pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno.
Rozsudek NSS č.j. 6 As 22/2013 – 27 ze dne 22. 5. 2013
Rozsudek NSS č.j. 7 As 83/2010 – 63 ze dne 17. 6. 2011
Rozsudek NSS č.j. 1 As 96/2008 – 115 ze dne 22. 1. 2009
ch) Byť je finanční tíseň opravdu mimořádně slabá omluvenka, stejně úředníci MěÚ a KÚ nijak nevyvrátili z jakého zákonného důvodu nebyla omluva uznána. Nepřítomnost se nemůže brát k tíži účastníka a správní orgán to neosvobozuje postupovat v souladu §§ 3, 50 správního řádu. Nadto vyžadovat po někom, aby se k ústnímu jednání dopravil bezplatně = pěšky (dopravní prostředky, které jezdí zadarmo nemáte), třeba 100km, což zabere několik dní, je zjevně neopodstatněně přehnaný požadavek. Z judikatury nicméně vyplývá, že omluvu posuzuje spr. orgán a neprůstřelná je jen neschopenka, takže toto moc silný bod není. Každopádně v tý bezodkladnosti má kraj pravdu, ta tam prostě není, o své finanční tísni ví každý ihned po došlém předvolání a email se stavem účtu nebyl potvrzen zaručeným el. podpisem nebo do 5 dnů poštou. Měl jste mít lepší omluvenku nebo útočit námitkou podjatosti, vyslechnutím svědků (třebaže mrtvých), lepší omluvenkou, návrhem dokazování, návrhem na přeložení atd.
i) Možná by nebylo úplně marný uplatnit námitku krajní nouze, kdy se na Vás ve velké rychlosti tlačil automobil PČR a Vy z důvodu kolony v pravém pruhu (nevím jaká byla situace) a následným modrým majákům jste byl v pozici, kdy jste musel uvolnit cestu, proto jste zrychlil.
2. Rozhodnutím II. instance se věc stává pravomocnou. Dle § 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích platí, že
Přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem
Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí, správní orgán jeho žádosti vyhoví.Pokud tedy půjdete do správní žaloby, tak bych tento návrh podal. Nebudete muset uhradit pokutu a nebudete mít zákaz do rozsudku krajského soudu. Jakmile ale soud rozhodnutí potvrdí a žalobu zamítne, tak není cesty zpět.
3. Určitě bych doporučil dobrého advokáta, pokud Vám na ŘP záleží. I zkušení se v tomto případě často nechávají zastupovat. Jednak JUDr. vypadá hned jinak, žaloba bude vytvořená profesionálně a jednak je potřeba znát správní řád soudní a podle něj konstruovat žalobu. Levná záležitost to ale úplně není a v případě neúspěchu platíte jak 3.000 za poplatek, tak tisícové náklady na advokáta, takže pokud ji chcete napsat sám, můžete, požadavek na zastupování vysokoškolsky vzdělaným člověkem práv je až v případě kasační stížnosti k NSS.
Obecně si myslím, že to rozhodnutí není ani vyloženej bullshit, ale ani neprůstřelné. Bohužel je celkem zhusta protkané vcelku přiléhavou judikaturou NSS. Myslím, že co se týče třeba toho zavinění nebo materiálního aspektu, je tam určitě prostor pro nezákonnost z důvodu nepřezkoumatelnosti.
Zaměřil bych se taky na bod 8, kde je podle mě slušnej prostor pro výhru. Šlo jenom o poučení o právech obviněného, poskytnuté současně s předvoláním a zahájením řízení, nikoliv po ukončení zjišťování podkladů pro rozhodnutí. Nikde tam není psáno, že by po skončení ústní jednání bylo zároveň ukončeno i dokazování, řízení a vydáno rozhodnutí.
Podle judikatury není povinnosti plynoucí z ust. § 36 odst. 3 správního řádu učiněno za dost tím, že v oznámení o zahájení řízení sdělí: „
Podle ust. § 36 odst. 3 správního řádu máte před vydýním rozodnutí ve věci, možnost vyjádřit se k jeho podkladům. Tuto možnost budete mít v závěru ustního jednání po provedeném dokazování.“.
K tomuto následující rozsudky:
Rozsudek KÚ v Brně č.j. 22 A 52/2013 - 58 ze dne 17. 10. 2014:
Soud při přezkoumání napadeného správního rozhodnutí, jakož i řízení předcházející jeho vydání se proto zabýval i procesním postupem správního orgánu a dospěl k závěru, že správní řízení vykazuje podstatné vady, které činí překážku rozhodnutí ve věci samé po stránce hmotněprávní. Pokud je účastníku správního řízení uděleno správním orgánem poučení o tom, že procesní práva, která mu pro dané správní řízení náleží, může uplatnit po celou dobu trvání tohoto řízení (ust. § 36 správního řádu), aniž by mu před ukončením dotyčného řízení bylo dáno na vědomí, k jakému datu správní orgán hodlá vydat rozhodnutí ve věci, zakládá to vadu řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. pro porušení § 36 odst. 3 správního řádu v návaznosti na článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které garantují účastníku správního řízení možnost prezentovat své stanovisko k důkazním prostředkům shromážděným ve správním řízení ve fázi před vydáním rozhodnutí.
Rozsudek KÚ v Plzni ze dne 11.2.2009, č.j. 57 Ca 17/2008
Protože účastník řízení si sám nemůže učinit relevantní úsudek o tom, kdy je shromažďování podkladů pro rozhodnutí ukončeno, je nezbytným předpokladem realizace uvedeného procesního práva úkon správního orgánu obsahující informaci o tom, že shromažďování podkladů pro rozhodnutí již bylo nebo k určitému okamžiku ukončeno bude.
Autor
Téma: Zamítnuté odvolání - jít do správní žaloby? (Přečteno 5913 krát)