[...]
SVJ chce po synovi peníze, začíná to být katastrofa.
Co byste dělali na místě syna?
Děkuji = je to 66.000,-Kč
Jak už bylo řečeno, na místě syna bych v první řadě vyrovnal své závazky k SVJ. Tady není o čem, i kdyby neexistoval ten spor s paní baronkou, a i kdyby byla neprůstřelná smlouva mezi synem a otcem o tom, že všechny náklady platí otec, pořád jsou právní poměry takové, že syn jako vlastník bytu je povinen vůči SVJ platit jak příspěvek na správu domu a pozemku (tj. tzv. "fond oprav" a provozní náklady SVJ a společných částí domu), tak služby, pokud je zprostředkovává SVJ či obecně správce domu (typicky voda a teplo). A nezávisle na tom existuje právní poměr mezi vlastníkem a faktickým uživatelem bytu, ale bez ohledu na jeho obsah, nelze jím nijak argumentovat ve vztahu k SVJ. Viz § 1180 a § 1181 o. z. - stojí tam "vlastník jednotky", nikoliv "ten, s kým se vlastník jednotky dohodl, že za něj bude něco platit".
Dále, pokud máte nejistotu ohledně toho, co jde za vlastníkem a co za uživatelem bytu, primárním pramenem je ta služebnost, resp. smlouva, kterou byla služebnost zřízena, sekundárně jakákoliv pozdější dohoda mezi vlastníkem a oprávněným. Jestli není explicitní dohoda a ve smlouvě o zřízení služebnosti je jen obecná formulace "užívání bytu", poplatky a služby nejsou řešeny vůbec, mělo by platit (ale berte s rezervou, je to střelba od boku, podrobnou rešerši jsem nedělal), že příspěvek na správu domu a pozemku jde za vlastníkem (to je z podstaty přímo spojené s vlastnictvím bytu), ale služby jako voda a teplo, které SVJ centrálně objednává a pak rozúčtovává, by měl vlastníkovi nahradit ten, kdo je fakticky konzumuje, tedy oprávněný z břemene. Vycházím z toho, že služebnost bytu je obecně chápána tak, že vlastník je povinen takové užívání strpět, nebránit mu. Ale už v tom není povinnost vlastníka něco aktivně konat, kam IMHO spadá i placení vody a dalších médií (nota bene pokud se vyúčtovávají podle skutečné spotřeby).
Tedy po ujasnění si, jak to vlastně má být (mezi synem a otcem) bych doporučil udělat nějaký řez a řešit odděleně a) co bylo a b) co bude. V té části b) bych důrazně doporučil zrušit tu zkratku, kdy to otec za syna prostřednictvím báby měl platit přímo SVJ, ale srovnat finanční toky s právním stavem věcí, tedy ať syn ze svého účtu platí SVJ a bába ať z účtu otce posílá platby synovi (minimálně ty přímo čerpané služby, není-li dohoda i o příspěvcích SVJ). V dnešní době není problém na to zřídit extra účet nepodléhající žádným poplatkům - což bych doporučil, protože pokud se problém s bábou bude prohlubovat, dojde dříve či později na zkoumání, co na ten účet přišlo a co odešlo, a bude to pro všechny jednodušší, půjde-li o dedikovaný účet jen pro záležitosti kolem provozu bytu, nikoliv běžný účet syna.
Ad a) ten nakumulovaný dluh buď můžete po otci vymáhat (viz výše), nebo nějak zkusit skřípnout babu, nebo to nechat být. Ad b) pokud se to nesrovná a nechcete babě, otci či oběma vyhlásit totální válku, pořád je tu možnost byt i se služebností prodat a přenechat ten problém někomu jinému - opět, ne každý na něco takového má žaludek, a zároveň, když si zkusíte na skutečném trhu otestovat, kolik by byt stál včetně břemene a bez něj, třeba vám pak nepřijde jako až taková katastrofa za otce po zbytek jeho života vše platit.
