Tak nahlednuto. Je tam jen ta prvni vyzva RIDICI
Správní orgán vyzval adresáta pouze k tomu, aby odpověděl na dotaz zda on sám byl řidičem vozidla v době údajného spáchání údajného přestupku. Správní orgán však se vůbec nepokusil zjistit zda řidičem byla či nebyla jiná osoba. SO se nepokusil vůbec zjistit zda taková osoba existuje, zda došlo či nedošlo ke svěření či přikázání řízení vozidla jiné osobě, ani nevyzval provozovatele ke sdělení údajů potřebných k určení totožnosti osoby, které přikázal nebo svěřil samostatné řízení vozidla (§ 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb.).
Odmítnutí adresáta se vztahovalo pouze k dotazu zda on sám byl řidičem vozidla v době údajného spáchání údajného přestupku. Nebyl však nikdy vyzván jako provozovatel ke sdělení údajů potřebných k určení řidiče, a sdělení těchto údajů nikdy správnímu orgánu neodmítl. Dalším logickým krokem SO tedy měla být výzva provozovateli ke sdělení údajů podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona. SO se však vůbec nepokusil zjistit relevantní skutečnosti, a tím porušil zákonem předepsaný postup.
Ze skutečnosti, že adresát odmítl odpovědět na o tázku zda on sám byl řidičem, nelze dovodi, že by snad odmítal odpovědět na otázku zda a komu svěřil či přikázal řízení vozidla. Navíc výzva byla adresována pouze údajnému řidiči a ze strany SO byla doprovázena nepravdivým tvrzením, že provozovatel údajně označil osobu řidiče (sebe samého).
Podle § 125f odst. 5 platí, že obecní úřad obce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná,
pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje. Nezbytným a zpravidla prvním krokem ke zjištění pachatele je právě výzva provozovateli vozidla ke sdělení údajů podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona. Provozovatel vozidla však nebyl k tomuto nikdy vyzván. SO tedy nebyl oprávněn projednat údajný přestupek provozovatele, neboť dosud neučinil
"nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku".