Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Hugo]

Mám za to, že to vůbec není "o projetí na červenou", neboť zákon nikde nestanovuje "zákaz projetí na červenou".
Zmíněné ustanovení §70 2a) ukládá povinnost "zastavit vozidlo před dopravní značkou příčná čára souvislá...." na čemž orgán staví svoje tvrzení.

V příloze 361/2000 Sb., je uvedeno:
9. nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn k zastavení vozidla daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou   

Tedy zbytkový přestupek dle 125c 1) k? A 6 bodů?

[Eric]

Vidím, že pojmově to je guláš, neb dle jednoho ustanovení se má zastavit před čarou (pokud je), dle jiného je přestupkem nezastavení vozidla (o čáře ani zmínka).
Nicméně nakonec bych navrhl to posunout na vyšší level a šetřit smyslu ustanovení. Pokud je smyslem zabránit vjetí např. do křižovatky, k tomu zde nepochybně nedošlo.
Sekundárně je zde možná chyba ve značení, tzn. pokud to nejsou správné čáry, je povinnost zastavit až před signalizačním zařízením.
Nevím, zda se dá vymyslet víc.

[Fogyn]

Samozřejmě nedošlo k naplnění materiálního aspektu přestupku což je potřeba taky omlátit úřadům o hlavu. Ale víme jak se na to úřady tváří....

[Ladislav Laker]

Tlustá čára ve značce V 19 prostor pro cyklisty nemá funkci příčné čáry souvislé.

To je nesmyslné tvrzení, které není ničím podloženo. Je to příčná čára souvislá, je silná stejně jako příčná čára souvislá V 5, má pro necyklisty shodný význam jako příčná čára souvislá V 5, takže je to příčná čára souvislá V 5.

Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, že cyklista, který vjede do prostoru pro cyklisty, se dopouští jízdy na červenou, což je ale nesmysl.

Tato "úvaha" je opět totálním nesmyslem. Urban přehlédl zásadní skutečnost: Cyklista se totiž v tomto případě neřídí obecnou úpravou provozu, nýbrž platí pro něj speciální právní norma obsažená v § 57 zákona. Podle § 57 platí, že je-li je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen [jej] užít v daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích. Z uvedeného plyne, že cyklista se nesmí řídit podle příčné čáry souvislé V 5, nýbrž musí ji přejet až do prostoru pro cyklisty.

Podle vzorového obrázku se značka V 5 Příčná čára souvislá skládá z 3 částí ...

opět totální nesmysl. Příčná čára souvislá se skládá z jediné části, a to z příčné čáry souvislé. Urban si plete podélné čáry s příčnou čarou souvislou. Podélné čáry vymezující jízdní pruhy (V 1a, V 1b, V 2a, V 2b, V 2c) samozřejmě NEJSOU součástí příčné čáry souvislé V 5.

[Urban.]

Nic si nepletu, vycházím z vyobrazení ve vyhlášce 294/2015 Sb. Značky se přece posuzují jako celek a provedení značky musí obsahovat všechny prvky, které jsou na vzorovém obrázku ve vyhlášce. Pokud by tomu tak nebylo, mohl by policajt tvrdit, že přerušovaná čára je to samé co čára souvislá, která je místy přerušená, a dát vám pokutu za to, že jí přejedete v místě, kde zrovna přerušená není.

Otázka pro právní odborníky: je z možné aplikovat kolizní pravidla na paragrafy jednoho zákona? Dle mého laického názoru je to nesmysl. Přece když zákonodárce píše novou právní normu, měl by si ohlídat vniřní konzistenci.

Pokud si porovnáte § 57 a § 70 ZPPK, nedá se říct, že jeden z nich by byl Lex specialis a druhý legi generali . Jeden stanovuje povinnosti cyklistům, druhý určuje pravidla pro průjezd křižovatkou řízenou semafory. Jiná situace by byla, pokud by § 57 výslovně zmínil, že cyklista může přejet příčnou čáru Tak tomu ovšem v aktuálním znění zákona není.

[solaris]

On ten par. 57 odst. 1 říká "nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty".

Je tam "a". Tedy zákonodárce předpokládá, že do toho vymezeného prostoru se cyklista dostane svým pruhem. Ovšem na této křižovatce (i na mnoha jiných) žádný pruh pro cyklisty není a o tom, jestli cyklista může nebo dokonce musí použít ten chlívek před auty a jak by se tam měl bez svého pruhu dostat, se zákon nezmiňuje.

[Ladislav Laker]

On ten par. 57 odst. 1 říká "nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty". Je tam "a". Tedy zákonodárce předpokládá, že do toho vymezeného prostoru se cyklista dostane svým pruhem. Ovšem na této křižovatce (i na mnoha jiných) žádný pruh pro cyklisty není a o tom, jestli cyklista může nebo dokonce musí použít ten chlívek před auty a jak by se tam měl bez svéhu pruhu dostat, se zákon nezmiňuje.

Nikoliv, pane solarisi. Zákonodárce nepředpokládá, že by se ciklista dostal do vymezeného prostoru pro cyklisty svým pruhem. Protože by to byla pitomost. Vyhrazený pruh pro cyklisty není v křižovatce nikdy zakončen nějakým "chlívečkem pro cyklisty", protože by to bylo nadbytečné. Vždyt cyklistům je vyhrazen celý pruh! Zřejmě jste nepostřehl, že použití spojky "a" je technickou chybou zákonodárce. Správně mělo samozřejmě být použito "nebo" za čárkou. Zákon je totiž třeba vykládat nikoliv otrocky pouze podle jeho textového znění, nýbrž za použití obecných výkladových pravidel právních předpisů. Viz například III.ÚS 1849/21 ze dne 17. 8. 2021, cituji:

Ústavní soud se k povaze intepretace práva opakovaně vyjádřil. Za nosný lze považovat zejména názor, který Ústavní soud vyjádřil v nálezu ze dne 17. 12. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 33/97 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.), podle něhož "jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity. Jak vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu, nelze ztotožňovat text právního předpisu a právní normu, která je významem tohoto textu (srov. shodně v doktríně např. Knapp V., Holländer P. a kol., Právne myslenie a logika, Obzor, Bratislava 1989). Je třeba mít na zřeteli, že právní norma se ne vždy musí krýt s tím, jak je vyjádřena v textu zákona, a to ani v takovém případě, kdy se text může jevit jako jednoznačný a určitý. Ústavní soud dlouhodobě zdůrazňuje význam teleologické argumentace a hledání smyslu a účelu zákona jeho interpretem. Uvedené závěry Ústavního soudu jsou v souladu s relevantními názory české právní doktríny (srov. zejména Holländer P., Ústavněprávní argumentace, Ohlédnutí po deseti letech Ústavního soudu, Praha 2003) a vycházejí z převažujícího evropského proudu doktrinálních, stejně jako judiciálních názorů na povahu soudcovské interpretace práva.

Váš objev nesprávně použité spojky "a" má asi tak stejný smysl, jako tvrzení Urbanovo, že jeden obrázek ve vyhlášce ukládá povinnost užít zároveň s příčnou čarou souvislou na levé straně čáru přerušovanou, přecházející v posledních dvou a půl metrech do čáry plné. A jinak prý to nesmí být. Tyto směšné pomýlené fantazie nemá smysl ani komentovat.

[Ladislav Laker]

Je tam "a".

Já Vám, pane solarisi, ocituji další nesprávné použití spojky "a" namísto správného "nebo" po čárce. Cituji z § 54 ZPPK:

"(4) Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích."

Podle vašeho jazykového výkladu tedy cyklista může každou z těchto činností provádět samostatně, případě je může libovolně kombinovat až do počtu čtyř, a nedopustí se žádného přestupku. O přestupek by se - podle Vás - jednalo, pouze pokud by prováděl všech pět zde vyjmenovaných činností dohromady. 
Protože tento výklad zákona je absurdní a zcela se míjí s úmyslem zákonodárce, nezbývá než učinit závěr, že spojka "a" je zde užita nesprávně a ve skutečnosti tam mělo být "nebo" po čárce (alternativní výčet).

[stanice35]

...tedy cyklista může každou z těchto činností provádět samostatně, případě je může libovolně kombinovat až do počtu čtyř, a nedopustí se žádného přestupku...

Nemyslím, že by v odst. 4 byl takový jazykový výklad, jak tvrdíte. Je tam výčet činností, které cyklista nesmí. Tady žádnou chybu nevidím. Naopak ve zmiňované větě "...je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty" je nepochybné, že to znamená "a zároveň" (tzn. logické/programátorské AND).
Nehodnotím, jestli to byl záměr, anebo chyba.

Mimochodem v alternativním výčtu se před nebo čárka nepíše.

[Ladislav Laker]

Nemyslím, že by v odst. 4 byl takový jazykový výklad, jak tvrdíte. Je tam výčet činností, které cyklista nesmí. Tady žádnou chybu nevidím. (...) Mimochodem v alternativním výčtu se před nebo čárka nepíše.

Pane stanice35, mýlíte se naprosto - ve všem co jste napsal. Ocituji tedy legislativní příručku "Metodická pomůcka pro přípravu návrhů právních předpisů (III.část), vypracoval autorský kolektiv odboru vládní legislativy Úřadu vlády pod vedením JUDr. Josefa Vedrala, Ph.D." Z tohoto textu pak vycházejí i Legislativní pravidla vlády České republiky - podotýkám, že toto je oficiální vnitřní dokument, který vydává vláda ČR. Cituji z Metodické pomůcky příslušnou část:

Při formulování ustanovení právního předpisu, které má vyjadřovat jednotlivé možné alternativy, z nichž mají vyplývat předpokládané právní následky, musí být ustanovení koncipováno tak, aby se skutečně jednalo o možnost volby ze dvou nebo více vypočtených eventualit, resp. aby předpokládaný právní následek vyplýval vždy z každé takové alternativy samostatně. Možnost takové volby z nejméně dvou nabízených alternativ, resp. skutečnost, že právní následek vyplývá vždy z každé alternativy samostatně, se vyjadřuje rozlučovacími spojkami „nebo“ a „anebo“, před nimiž se píše čárka. Jde-li však o výčet možností, který není vyjádřen v písmenech nebo bodech, čárka se před spojku „nebo“ neklade.
Má-li právní norma (obvykle v dispozici) umožňovat volbu z více než dvou možných hypotéz, klade se rozlučovací spojka „nebo“ mezi poslední dvě z předpokládaných hypotéz.
Při formulování ustanovení právního předpisu, které má obsahovat několik podmínek (antecedentů), přičemž předpokládaný právní následek (konsekvent) má vyplývat buď z každého jednotlivého antecedentu nebo z několika, popř. všech antecedentů současně (alternativní nebo kumulativní výčet), je třeba při používání spojky „a“, resp. spojky „nebo“, vycházet z obecných pravidel výrokové logiky, která v této souvislosti rozlišuje zejména konjunkci, disjunkci, exkluzi a kontravalenci.
O konjunkci jde v případě, kdy se má vyjádřit, že předpokládaný právní následek (konsekvent) nastane při současném splnění (kumulaci) dvou nebo více podmínek (antecedentů). Konjunkce se vyjadřuje spojkou „a“.

Z uvedeného plyne, že mám ve všem pravdu, kdežto Vy pravdu nemáte. Nejde o kumulativní výčet, nýbrž o alternativní výčet, a patří tam spojka "nebo".

[Hugo]

Můžete mi sdělit, jak se má cyklozmrd do vymezeného prostoru dostat? Když pominu možnost, že přijel první.

Řidič má jezdit vpravo při pravém okraji. Tedy neměl by tam být prostor pro podjíždějící cyklozmrdy.

[stanice35]

Pane stanice35, mýlíte se naprosto - ve všem co jste napsal. Ocituji tedy legislativní příručku ...

Naopak pravdu nemáte vy, když uvádíte "mýlíte se naprosto - ve všem co jste napsal", bikóz se tady bavíme o jazykovém výkladu. Na ten jste se měl zeptat třeba svého češtináře, ne zcela zbytečně citovat metodickou pomůcku, která určitě neurčuje pravidla češtiny.
Zkuste si udělat nějaký průzkum, jak lidé rozumějí té větě o cyklistech.
Máme tam prakticky několikanásobný přísudek a nemáte pravdu ani v tom, že je tam 5 činností, jsou totiž 4: jet, držet se, vést, vozit. Pokud byste chtěl 3. činnost "vést" rozdělit podle počtu předmětů (druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa, jiné zvíře), dostanete se k číslu sedm. Tzn. pět ani náhodou.

Tvrzení "...je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty" je nepochybné, že to znamená "a zároveň" - to jste se ani nepokusil vyvrátit.

Co se týká toho výčtu, asi vás zmátl ten přívlastek "alternativní", přesněji záleží na tom, v jaké jsou poměru - zde v poměru
slučovacím, tzn. čárka před "nebo" se nepíše. Navíc obecně vzato některé zdánlivě odporující alternativy mohou nastat současně,
viz Schroedingerova kočka, popř. v tomto fóru zmiňované Schroedingerovo odvolání :-)

Tak a teď budu za exota, že odbíhám od tématu   :-))

[Ladislav Laker]

... bikóz se tady bavíme o jazykovém výkladu. Na ten jste se měl zeptat třeba svého češtináře ...

Ale my se zde vůbec nebavíme o jazykovém výkladu! Nic jste zřejmě nepochopil z rozsáhlého citátu z judikátu Ústavního soudu.

... zcela zbytečně citovat metodickou pomůcku, která určitě neurčuje pravidla češtiny. Zkuste si udělat nějaký průzkum, jak lidé rozumějí té větě o cyklistech.

Tím jen potvrzujete, že nechápete rozdíl mezi pravidly "obyčejné" češtiny a pravidly výkladu právních předpisů.

... nemáte pravdu ani v tom, že je tam 5 činností, jsou totiž 4

Ano, hnidopišství bez významu pro probíranou záležitost Vám jde znamenitě. V té větě je samozřejmě PĚT činností a tedy pět důvodů pro spáchaní přestupku. Cyklista nesmí:
1. jet bez držení řídítek,
2. držet se jiného vozidla,
3. vést za jízdy (druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře),
4. vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola,
5. vozit předměty, které by ohrožovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích.

Váš problém je v tom, že nejste schopen vyložit ani prosté ustanovení jednoduchého práva. Připusťte si to. Počítat do pěti není nic složitého.

Tvrzení "...je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty" je nepochybné, že to znamená "a zároveň" - to jste se ani nepokusil vyvrátit.

Ach jo. Před pouhým jazykovým výkladem právní normy varoval přece Ústavní soud, a já jsem to zde rozsáhle ocitoval. Ale není Vám pomoci: kdo nepochopil pravidla výkladu právních norem jednou, nepochopí ani napodruhé.

[stanice35]

No, ukázal jste, že vůbec nechápete, o čem je řeč, případně si jen vybíráte, co se vám hodí.
Ad 1) Bavíme se o jazykovém výkladu - vždyť o tom byl můj původní příspěvek, na který jste reagoval tím, že prý "mýlíte se naprosto - ve všem...", což jsem vyvrátil.
Ad 2) Tím se vůbec nic nepotvrzuje, to byl jen takový námět pro vás, který, jak vidím, stejně budete ignorovat.
Ad 3) Počítat neumíte - činnost "vést" jste nerozdělil podle předmětů, kdežto činnost "vozit" jste rozdělil, aby to vyšlo na 5. To je úsměvné.
Ad 4) To byl jeden z důkazů, že pravdu nemáte vy, když uvádíte "mýlíte se naprosto - ve všem co jste napsal".

Myslím, že tato naše "jazyková přestřelka" autorovi vlákna moc nepomůže.