Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[sennheiser]

Jaká je aktuálně nejvhodnější taktika pro zaměstnání parazitů při Dokazování mimo ústní jednání?
Přijít tam a chtít kopii spisu a trvat na lhůtě k prostudování je asi základ.. A je něco ještě vhodné,
co by přidalo práci netáhlům?

[sennheiser]

Rád bych nějak využil to, že v Rozhodnutí lustrovali, kdo na dané doručovací adrese má sídlo ( dokonce uvedli jeho IČ)  a jaký má vztah k provozovateli. Skutečného vlastníka domu vůbec nezmiňovali.
Není to překročení pravomoci úředníka?  Ale to by bylo asi na samostatnou stížnost.. Nebo třeba by se lekli a nechali to pak v šuplíku, kdybych v rámci důkazů požadoval výslech osoby, jenž prováděla neoprávněné lustrování. K tomu výpis do jakýchg regitrů koukali a jaký měli důvod lustrovat osobu, jenž s daným případem nemá vůbec nic společného.

[sennheiser]

Tak jsem v rámci provedení dokazování mimo ústní jednání prošel spis a zjistil, že tam chybí jakýkoliv záznam o lustraci osoby, která podniká na doručovací adrese řidiče a nemá naprosto žádnou souvislost s případem. Požádal jsem tedy o vysvětlení a zároveň podal námitku podjatosti této úřední osoby, jenž provedla tuto neoprávněnou lustraci.
Lhůtu na doplnění a vyjádření mám 10 dní.. 
Musí se SO nejdříve vypořádat s námitkou podjatosti nebo lhůta na vyjádření 10 dní běží nezávisle na té podjatosti?

[ladin]

Nevidím důvod, proč by lhůta k vyjádření během čekání na vyřízení podjatosti neměla běžet. Ale orgán by do vyřízení podjatosti neměl dělat kroky, které nesnesou odkladu, tedy v principu nic.

Druhou otázkou je, kdy jste tu námitku podjatosti podal. Pokud to bylo "uprostřed" ústního jednání, tak už se pak nic dalšího dít nemělo ani neměla být stanovována (což se většinou děje úplně nakonci) lhůta na vyjádření atd.

[sennheiser]

námitka podjatosti byla podána po prostudování spisu a zjištění, že úřední osoba neoprávněně lustrovala třetí osobu a ve spise
o tom nebyla žádná zmínka.. Tzn. vlastně na začátku dokazování. A až na konec byla stanovena lhůta 10 dní.

[sennheiser]

Je vhodné argumenty ohledně pochybení SO1 dávat do Vyjádření ke spisové dokumentaci nebo to nechat až na odvolání u SO2?

[Eric]

Dle judikatury je zcela na zvážení účastníka, jakou procesní strategii zvolí.
Obecně pokud chci spíše oddálit rozhodnutí, určitě bych SO1 nesděloval nic, co by mohl díky tomu sám napravit.

[Kokrhel123]

Já pochybení již v této fázi sděluji co nejpodrobněji. Mám opakovaně vyzkoušeno, důvodů je několik.
 - parazit nemůže použít rutinní šablonu - vinen. Samozřejmě, rozhodnutí vinen vyplodí také, ale dá mu to víc práce, zabere mu to víc času, nemůže tolik škodit.
 - ke každému mému bodu se parazit musí vyjádřit, svůj verdikt řádně a přezkoumatelně zdůvodnit. Každé zdůvodnění pak napadám jako nedostatečné. Mám pak body do odvolání, kde podrobně rozebírám pochybení SO1.
 - často některé mé body ve vyjádření k podkladům parazit zcela nebo zčásti ignoruje. Mám tak další munici do odvolání.
 - mezi své četné argumenty ve vyjádření vložím i námitku podjatosti. Možnost, že ji parazit přehlédne je vysoká, tedy nezareaguje na ni tak, jak mu ukládá správní řád, a tím vzniká další pochybení.
 - dlouhý text parazit odkládá, protože je líný, často se díky tomu dají získat spousty měsíců. Na krátké, či žádné vyjádření parazit reaguje obratem, dlouhý text nechává vyhnívat, nechce se mu do něj.

[Eric]

Jako připouštím, že to může být dost efektivní, asi je otázkou, jaký má člověk cíl. Bod 2 může být dost těžkotonážní. Jen pozor na případný spor v územní působnosti KS Hradec Králové, ten často interpretačně zneužívá jeden rozsudek NSS k tomu, aby neuznával nutnost vypořádat se se všemi připomínkami a námitkami, v Hradci to prý není nutné.

[sennheiser]

Díky za názory.. Ještě mi teďv datovce přistálo Usnesení - pravděpodobně ohledně námitky podjatosti. Má smysl to nechat uležet 10 dní nebo to ničemu nepomůže? 

[sennheiser]

Tak paraziti z Hustopičí námitku podjatosti samozřejmě zamítli.  Jako důvody uvedli, že nejde o žádný příbuzenský vztah dotčených osob a také, že šlo o rutinní ověřování pravdivosti , zda je na uvedné adrese udaný řidič. a zde cituji: přičemž z veřejného výpisu z registru ekonomických subjektů vyplynula informace, že na uvedené adrese je zapsáno sídlo podnikající fyzické osoby  xxx , jenž je manželkou provozovatele..

Od kdy se ověřuje adresa osob v registru ekonomických subjektů? Neslouží k tomu registr obyvatel? A od kdy SO řeší rodokmenové vazby?
A také jakou váhu má potom zjištěná informace, když u řidiče bylo jednoznačně uveden, že jde o KORSPONDENĆNÍ adresu a trvalé bydliště má jinde.

Nějaký tip na další taktiku? Odvolání proti rozhodnutí o nepodjatosti? nebo si to vše nechat až do Odvolání k SO2?
Případně možná přesun do kuchyně, jelikož jde o živý případ.

[Kokrhel123]

Odvolání proti usnesení o nepodjatosti rozhodně podejte. Ideálně poslední den lhůty a samozřejmě blanketní. Úřad je povinen vás potom vyzvat k doplnění.

[sennheiser]

Podám poslední den :-)

Jen ještě v rámci přípravy munice k odvolání se k SO2 ( v rámci Příkazu) .. jaká je praxe SO2 s vypořádáním se s tímto názorem SO1.
"Provozovatel vozidla vyjma uvedení údajů o osobě řidiče nepředložil důkaz, který by jeho tvrzení o osobě řidiče prokazoval. Prosté sdělení, že řidičem byl xxxx  s adresou yyyy  narozen  zzzz , není a nemůže být dostatečným důkazem, že tato osoba je skutečně pachatelem přestupku."

Zákon přece nikde neukládá povinnost předkládat nějaké důkazy v rámci Výzvy. A také jaké si tak SO1 může představovat? ( kamerový záznam jak osoba nastupuje do auta??)

[Kokrhel123]

Těžko říct, jak se k tomu ten který SO2 postaví. Bude to jako obvykle - podle parazita a jeho libovůle.
Nicméně v odvolání bych důsledně trval na tom, že sdělením údajů o osobě řidiče jste zcela naplnil požadavek ustanovení Zákona č. 361/2000 Sb. § 125h (6) a tento zákon vám nic dalšího ve věci oznámení osoby řidiče neukládá. Pokud se SO1 domnívá, že by měl provozovatel předkládat další důkazy, nechť citací příslušného zákonného ustanovení tento požadavek řádně doloží.
Současně bych zmínil, že důkazní břemeno je na straně SO1 a jeho povinností je aby podle oznámené totožnosti osoby řidiče učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jak mu ukládá § 125f (5).
Dále bych rozvíjel lehce demagogickou úvahu na téma, že neopodstatněný požadavek předložení důkazu ze strany provozovatele implikuje zanedbání této povinnosti za strany SO1, a tím nedodržení povinnosti učinit nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku. Tím se stává úkon zahájení správního řízení proti osobě provozovatele předčasně učiněným a tím nezákonným. Řízení je z tohoto důvodu zatíženo vadou takového charakteru, že ji nelze již zhojit a je nezbytné řízení pro jeho nesprávnost zastavit.
(neberte mne prosím doslova, formuluji narychlo z hlavy, podobné omáčky do dokumentů parazitům vždycky nakydám co nejvíc, abych jim otrávil čtení)

[sennheiser]

Tak drobný update po doplnění podkladů v rámci dokazování..

SO1 vyblil v rozhodnutí následující zajímavosti:

1) Za lichou lze rovněž označit námitku účastníka řízení, týkající se vyloučení vložení písemnosti po uplynutí úložní doby do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo (bod č. 2), neboť správní orgán tuto možnost u obou písemností nevyloučil.
Tak pak nevím co tedy znamená Pozn.1, kterou písemnost označili.. SO1 prokazatelně lže.

2) Účastník správnímu orgánu neposkytnul relevantní podklad prokazující, že řidičem v době spáchání přestupku byla skutečně sdělená osoba (kupříkladu pracovní smlouvu, či knihu jízd), proto z procesní opatrnosti postupoval při doručování předmětných písemností nanejvýš obezřetně
Co tím obezřetně chtěl básník říci?? Pokud tím myslel vyloučení vhození do schránky, tak sám sebe usvědčuje ze lži.
A také se tím dopouští šikany, kdy SO komplikuje seznámení se s písemností dle jeho libovůle. Nejednotný přístup.

3) jmenovité napájecí napětí“ (210 V AC až 240 V AC), což není totéž jako rozsah provozních napětí. Automaticky předpokládána tolerance je +- 10 % od hodnot uvedeného  jmenovitého napájecího napětí.
 chtěl jsem záznam o záznamu měření napětí  v daný okamžik měření rychlosti. Návod uvádí jmenovité napětí 210-240V. Tolerance sítě  nn 230V je 207-253V. SOudružka si očividně hraje na znalkyni elektrotechniky ( překročení pravomoci úředníka) ČSN 34 5101 uvádí, že : Jmenovité napětí je: Napětí vyznačené na štítku zařízení, z kterého se určují podmínky pro napěťové zkoušky a rozmezí napětí,pro které lze zařízení použít..  Takže podle soudružky by zařízení pracovalo v rozmezí   189 -264V, i když štítek uvádí jasně hodnoty 210 - 240V a žádný terminus technikus " automatický předpoklad tolerance +-10%"  pro dané zařízení neexistuje a ani výrobce to nikde nespecifikuje.

4) Oprávněná úřední osoba v dané věci využila pouze náhledu na základní údaje o sdělené doručovací adrese údajného řidiče, a to prostřednictvím internetového prohlížeče a veřejného rejstříku ekonomických subjektů.

Takže soukromá osoba se automaticky hledá v rejstříku ekonomických subjektů a pokud tam není nalezena, tak se do spisu napíše, jaká osoba tam má sídlo podnikání... No to je hodně zajímavý přístup.

5) Bod č. 4 podání účastníka řízení se správnímu orgánu jeví jako ryze účelový, neboť v následujícím odstavci podání, je správnímu orgánu vytýkáno, že údajného řidiče opětovně neobeslal. K naplnění nezbytných kroků v souladu s ustanovením § 125f odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích se váže využití veškerých indicií o možném pachateli přestupku, což správní orgán beze zbytku a bez zbytečných průtahů naplnil mimo jiné tím, že osobu údajného řidiče souběžně obeslal na obě sdělené adresy. Tento postup vyloučen není.
Tak obeslat někoho na jinou adresu než doručovací a divit se , že si písemnost nevyzvedl... Parazitka s bakalářským titulem se nezapře.

6) Citovaný rozsudek v závěru podání účastníka řízení je pak zcela nepřípadný, neboť účastník vyjma obecného tvrzení o osobě řidiče nepředložil ani jediný relevantní podklad, který by jeho tvrzení o osobě řidiče prokazoval. Prosté tvrzení, že řidičem byla osoba Stephan Katic, není a nemůže být dostatečným důkazem, a nelze jej bez dalšího označit za tvrzení věrohodné.
Takže SO vyžaduje něco , co zákon neukládá.. hmm slušné..


Celé rozhodnutí soudružka vypiplala na 12 stran.

Nějaké náměty a tipy do odvolání?  Nejdříve dám samo po 14 dnech blanketní a pak počkám na vyzvání.