Nevím , jestli nebude kvůlivá čtoucím orgánům se tématem zabývat veřejně, nicméně se mi teorie jeví jako důležitá...
Radarový paprsek o frekvenci ..... 24 GHz, 34 GHz, 34,3 GHz ( proč má hnedka 3 frekvence/R10 ?) je pod určitým úhlem k podélné ose měřícího vozidla, obvykle 22 stupňů, vysílán do prostoru ve svazku, který má na vzdálenost 20m šířku 1,75m. Odražením od překážky se vrácený paprsek ( malá část ? ) vyhodnocuje za účelem změření rychlosti z fázového posunu ( ? ) .......
Při vysílacím výkonu 2 +/-1 mW do uvedené šířky paprsku skoro 2m a odrazu od boku až zadku měřeného vozidla, tedy od ploch jen velmi málo odrážejících přímo zpět do radarové hlavy, kolik z paprsku objektivně měří rychlost ? Řekněme 1%. I při extrapolaci na stojící překážku/vozidlo musí velká většina končit někde v prostoru. A ta do prostoru odražená větší část, řekněme 99%, tedy může kulečníkovým efektem skončit v radarové měřící hlavě. řekněme 1% z těch prostorových 99%.
I výrobce v návodu hovoří o přijímané a zkreslující reflexi.
Domnívám se, že k reflexi z principu musí docházet vždy. Výrobce jen vágně uplatňuje pro umístění radaru nevhodná místa měření. Pevné překážky, svodidla, dopravně informační tabule, jiná vozidla,....
Z toho plyne, že radar asi měří spolehlivě při ideálních / laboratorních/certifikačních podmínkách měření. V reálu pak .....?
