Souhlasím s panem pk202, že ústní jednání není úkon. Co úkonem je je podání (§ 37 SprŘ), tedy například omluva z ÚJ.
Váš návrh nicméně generuje poměrně dost problémů:
- První nastínil Číkus, budete průkopníkem, zřejmě to doposud nikdo netestoval.
- Druhý problém je, že pokud se vrhnete do nějaké argumentace v duchu nouzového stavu, budete stát před obtížným úkolem. § 41 odst. 4 SprŘ stanoví kumulativním výčtem podmínky pro prominutí zmeškání úkonu (kterých bych očekával, že se ouřada bude držet, když odkazuje na toto fórum). Ty jsou závažné důvody (1), které nastaly bez zavinění podatele (2) a tvořily překážku (3). Vyhlášení nouzového stavu bezpochyby splňuje podmínku (2), v zásadě asi i (1), ale bude problém s prokázáním podmínky (3) - jen to, že je nouzový stav samo o sobě nezakládá překázku v tom, abyste podání mohl učinit (pošta je otevřená i v nouzovém stavu). Argumentace čistě nouzovým stavem bez dalšího (rozumějte bez přímého důvodu, jak ten nouzový stav vytvořil překážku v učinění úkonu) tedy IMHO nemusí být účinná. Domnívám se tak i na základě metodiky, která se k tomuto nevyjadřuje nějak pozivitně - naopak přímo vytváři prostor pro posouzení naplnění podmínek dle § 41 odst. 4 SprŘ (dokonce na toto ustanovení přímo odkazuje). Kromě toho je to metodika k nouzovému stavu z března, kdy byla opatření mnohem více restriktivní, poznámka o (ne)potřebnosti podrobnějšího dokazování podle mě není na současný nouzoý stav plně aplikovatelná (zásadním rozdílem je například to, že aktuálně není omezen pohyb osob, což byl reálně ten objektivní důvod, nikoli nouzový stav jako takový). A pořád je to jen metodika.
- Třetím problémem bude nalezení rovnováhy mezi zdržováním a trpělivostí úředníka. Obvyklý postup býval takový, že úředník měl rozhodnutí připravené předem (nebo ho tvořil na ÚJ), nařídil ÚJ, po ÚJ byla možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí a následovalo vydání rozhodnutí. Je potřeba dávat pozor na to, že úředník nemusí čekat na omluvu (spolu s žádostí o prominutí zmeškání) a může mezitím vydat rozhodnutí, čímž by celá tahle zdržovačka ztratila smysl. A argumentace prošvihnutým ÚJ bez toho, abyste se omluvil a byl reálně nějak omezen na svých právech (tedy bez toho, abyste měl v ruce něco, co šlo řešit právě a pouze na ÚJ nebo to byl úkon, který opět nešel učinit z objektivních důvodů) bude vratká. Záleží samozřjemě na tom, co má úředník za lubem, ale rozhodnutí ve v zásadě shodných věcech nejspíš seká jako na běžícím pásu, takže bych spíše neočekával, že bude s vydáním rozhodnutí otálet.
Lákavé je to samozřejmě v tom, že nouzový stav je nejméně na 30 dní, tedy teoreticky by vzniklý průtah mohl být i v řádech měsíců (+ ještě navíc 15 dní lhůta na podání žádosti o prominutí zmeškání).
Pokud se do toho prominutí zmeškání úkonu chcete pouštět, samozřejmě zde naleznete podporu, ale že to bude fungovat vám bohužel nikdo nezaručí.
Pokud chcete pouze vytvářet obstrukce, existují bezpečnější způsoby - ve vztahu k nařízenému ústnímu jednání například omluva, klidně mailem v den konání ÚJ a ve lhůtě doplněná písemným podáním, další zdržovací metody se probíraly například v
tomto vlákně.
Zároveň mi jeden kamarád říkal o tom, že je v "dnešní době" velice jednoduché sehnat e-neschopenku, že to nekteří lékaři v případě respiračních onemocnění posílají i bez toho, aby pacienta vůbec viděli - můžete zkusit využít, byla by to v podstatě nejbezpečnější zdržovačka, na takové omluvě nemá úředník co najít.
