Z přečtení toho pamfletu mi taky není moc jasné, co tím vlastně chtěl autor říct. Ve skutečnosti se ty 2 věci kryjí. Z pohledu SO příslušného pro projednání přestupku jde vždy o podnět - je jedno, zda jim to předá jiný úřad, libovolný druh (polo)opice či uvědomělý občan. Rozlišování, zda je oznamován přestupek či jen podezření nemá praktický význam, SO musí jakákoliv oznámení autonomně vyhodnotit a především podle obsahu (nikoliv podle formy) se rozhodnout, zda to odloží či s někým zahájí řízení.
Z pohledu ozbrojeného poloopičáka jde o zakotvení jeho povinnosti přestupky, které sám nemůže projednat, oznamovat. Což tam je především proto, aby to měl poloopičák na jednom místě, ale taky proto, že z PřesZ (starého i nového) taková povinnost neplyne - jednak poloopičák není neustále v režimu SO, ale hlavně SO má oznamovat přestupky, což vyžaduje nějaké předběžné posouzení toho, zda šlo o přestupek (a tedy i možnosti do jisté míry obejít zásadu oficiality), kdežto opičák má oznamovat i jakékoliv podezření z přestupku.
Dále se tam řeší náležitosti toho oznámení a možnost SO v rámci prověřování oznámení zpětně úkolovat MP a používat ji jako své prodloužené nohy, oči a uši, což je z hlediska potenciálního účastníka nezajímavé. Krom toho jsou ty závěry v dokumentu IMHO chybné, já bych řekl, že pro měšťáka platí obojí zároveň, tj. 553/1991 Sb. mu říká, co má hlásit a že to musí hlásit, kdežto v PřesZ má návod, jak to má udělat.