mosquitoe: Ne, opravdu nejsem chodící encyklopedií občanského práva (nota bene při současném stavu po rekodifikaci, ve kterém se o výklad některých institutů mezi sebou nepřou jen strany sporů či soudy různých instancí, ale např. i autoři konkurenčních komentářů či rezidenti znepřátelených kocourkovských právnických fakult).
Odpovědnostní právní poměr (při existenci povinnosti nahradit škodu) je skutečně mezi osobou A a osobou B. Vezmeme-li ale za dané, že odpovědnost B nenastala (případně ano, ale v nižším rozsahu) a pojišťovna B už osobě A plnila, je to složitější. Jak bylo řečeno, vzniká tam bezdůvodné obohacení, přičemž je vcelku zjevné, kdo se obohatil (osoba A), i kdo byl ochuzen (pojišťovna B), tedy je možné, aby pojišťovna z tohoto titulu požadovala vydání plnění (čímž sice trochu relativizuji, co jsem psal výše, ale tam jsem vycházel z toho, že ta odpovědnost existovala).
Nelze to ale příliš zjednodušovat, protože bezdůvodné obohacení je komplikovaný institut. Bude záležet např. na dobré víře osoby A a na tom, jak s tím obohacením naložila (pokud např. opravila nabourané auto, může se na ni vztahovat § 3001(2) OZ). Dále pokud se osoba B ke své odpovědnosti přihlásila (uznáním nároku), mohlo to vytvořit další poměry (mohlo jít svojí povahou o novaci - narovnání původního závazku), komplikované to může být i mezi osobou B a pojišťovnou B. V neposlední řadě mohlo jednání pojišťovny, která byla povinna škodní událost s náležitou odbornou péčí řešit, založit odpovědnost za škodu podle § 2950 OZ (pokud pojišťovna jednou odpovědnost svého klienta uznala a nějak vyčíslila a osoba A toho přitom nedosáhla lstí, ovšem následně si to pojišťovna rozmyslela, může odpovídat za škodu, která osobě A vznikla v důsledku toho, že se mezitím nějak zařídila). Na vytvoření kompletního pavouka vztahů mezi těmi 3 subjekty zahrnujícího všechny okolnosti, které na to můžou mít vliv, si netroufám.
Dále předpokládám, že v reálu to celé bude spíš o skutkové stránce než o nějaké právní ekvilibristice, a jen to, že pojišťovna B tvrdí, že něco vyplatila bezdůvodně, neznamená, že tomu tak skutečně bylo či že bude schopna to u případného soudu prokázat. Rozboru je třeba podrobit nikoliv celkovou situaci (to by bylo na monografii), ale konkrétní vznesený nárok pojišťovny. A k tomu zde máme málo informací.