V jakém režimu to proběhlo, trestní oznámení a následné podání vysvětlení podle § 158 TrŘ? Pak je odpověď na obě otázky negativní. U podání vysvětlení má každý právo na pomoc advokáta (nejde o právnické vzdělání, ale vyloženě o to, aby šlo o advokáta), není zakázáno, aby policejní orgán nějakého jiného pomocníka připustil (zejména povede-li to k tomu, že se opravdu nějaké informace dozví, např. když se oznamovatel jinak „šprajcne“), ale nelze je k tomu nutit. Řešení je snadné, sehnat si advokáta. Ono to bude lepší i pro toho laického pomocníka, je dost rozdíl v tom zvládat sám nějaké úkony bez pomoci činit, a někomu jinému pomáhat, a nést pak případné následky (právní i jiné) blbé rady ...
Pokud jde o protokol (resp. úřední záznam), ten se nedává z důvodu, že bude-li následně stejná osoba již procesně vyslechnuta jako svědek (v rámci proti někomu vedeného trestího řízení), nemá mít obsah k dispozici - srov. § 158(6) poslední větu TrŘ. Je to takové divné ustanovení myšlené patrně jako náhražka dosud nevynalezeného neuralizéru, ale je to platné právo. Ke spisu se oznamovatel nedostane. Řešením je si průběh podání vysvětlení nahrát a záznam si vyfotit, nebo si aspoň dělat poznámky, případně využít advokáta. Přinejhorším hned po akci zatepla zaznamenat co vše bylo řečeno. Nebo se na nějaké podání vysvětlení vyprdnout a komunikovat písemně.