Tohle je pro specialistu. Zkuste oslovit nějaké ekoteroristy (z těch profesionálních třeba Frank Bold, ale určitě se najde i plno nadšenců podobného střihu, jako zde, jen s tím rozdílem, že jejich koníčkem je sypat písek do územních a stavebních řízení, územního plánování/rozvoje atp.).
Předesílám, že nevím skoro nic o temných zákoutích pořizování územního plánu, tak nedovedu posoudit, nakolik je správný klíčový argument, tedy že změna stanoviska je sice možná, ale jen za určitých podmínek (nová zjištění, změna návrhu ÚP, ke kterému se stanovisko vztahuje), které dle hodnocení KÚ v konkrétním případě naplněny nebyly. To tak být může i nemusí, jde zjevně o klasický konflikt materiální pravdy, právní jistoty, ochrany nabytých práv a efektivity a fakt nevím, jak přesně je to v tomto typu procesu nastaveno.
Nicméně zkusím alespoň okomentovat procesní stránku, kde vidím zásadní botu. Existuje tu původní stanovisko, to zřejmě opravdu je vydáno jako vyjádření podle části čtvrté SprŘ. Následně stanovisko jeho vydavatel postupem podle § 156(2) zrušil. Proti tomuto usnesení skutečně nešlo podat odvolání, ale polemizoval bych s KÚ, zda je přípustný přezkum. Podle mě to je v přímém rozporu s § 94(3) SprŘ, a nezachrání to ani § 154 (tam přezkum zmíněn není a zbytkové přiměřené použití nestačí), ani samotný § 156(2) (tam je odkaz na přezkum myšlen tak, že při samotném rušení původního stanoviska se postupuje přiměřeně jako při přezkumu, nikoliv že by výsledné usnesení mohlo být samostatně předmětem přezkumu).
Že to mají celé blbě je vidět i z toho, jak šroubovaně museli vymýšlet, kdo jsou vlastně účastníci přezkumného řízení. Účastníky přezkumu normálně definuje § 95(4) SprŘ, ale to nefunguje, protože původní usnesení nebylo vydáno v řízení a tak žádné účastníky nemá. Blbý je, že jako rozhodnutí o přezkumu to nemůže být znovu předmětem přezkumu, viz § 94(2). Takže bych pro začátek podal odvolání s následující argumentací:
- odvolání může podat účastník, což tvrdíte, že jste (s odvoláním na § 28 SprŘ)
- protože přezkoumávané usnesení nebylo vydáno v řízení a nelze tak určit účastníky podle § 95(4) SprŘ, je třeba postupovat podle § 27, přitom jste účastníkem minimálně podle § 27(2) SprŘ, a to jak ve vztahu k přezkoumávanému usnesení, tak samotnému přezkumnému řízení - tady by bylo potřeba nějak doložit, jak tím jste přímo dotčeni na právech/povinnostech, docela by bodlo účastenství v řízení o změně/pořízení územního plánu (kvůli kterému se pořizovalo to zrušené a znovu obživlé stanovisko), vlastnictví nemovitosti v dotčeném území atp.
- no a samotný odvolací důvod už je uveden výše, usnesení vydané dle § 156(2) nemůže být předmětem přezkumného řízení, výslovně to vylučuje § 94(3) SprŘ, navrhujete rozhodnutí o přezkumu zrušit a přezkumné řízení zastavit
- můžete samozřejmě přihodit i jiné odvolací důvody (když už jste účastníkem podávajícím odvolání), např. nějakou polemiku s tím, že nebyly splněny podmínky pro zrušení původního stanoviska
Naznačená taktika má několik výhod. Jednak by to mohlo klapnout. Jednak je to způsob, jak to posunout k nadřízenému SO, což jste chtěli (možná tam budete muset dojet po vedlejší koleji odvoláním proti usnesení, kterým budou tvrdit, že nejste účastník, ale i to vede k danému cíli). Jinak je další možností správní žaloba (a dobře si rozmyslete, zda čekat na výsledek odvolání, nebo do toho jít paralelně, ať vám neutečou lhůty). Ale to by už skutečně chtělo řešit jinde než na fóru specializovaném na dopravněsprávní problematiku (a varuji, že moc užitečný nebude ani náhodně vybraný advokát).
Autor
Téma: Nedopravní téma: "odvolání" proti kraji ve věci územního plánu (neúčastník) (Přečteno 235 krát)