30kmhcz

@sennheiser: To ale není důvod k tomu to odvolání nepodat...

Aha. Ten judikát, který jste citoval, se spíše zabývá otázkou správnosti měření, tj. jestli měřidlo může pořídit chybný záznam o měření. A jestli splňuje dovětek... když se NSS tou otázkou vůbec nezabýval, tak to z toho judikátu těžko vyvodíte.

Co se týče automatizovaného měření, zde máte příklad výhry, najdete tam argumentaci, která se vesměs nezměnila, více tu bohužel nerozeberu, protože bych tím nejspíš nahrával úředníkům - a za to bohužel z části může rovněž Topol.

Když řeknete to jméno před prakticky kterýmkoli soudcem NSS, tak se mu ježí vlasy na hlavě. Praxe Kocourka a Topola je často nulová argumentace v řízeních - a nahání to před KS a NSS, kdy Topol často podá za každou cenu kasační stížnost (kdy buďto neexistuje žádný důvod pro kasaci, je to často odfláknuté, nebo je to nějaká copypasta), no a NSS se s tím musí nějak vypořádat, což generuje judikaturu stejné kvality jako je samotná práce Kocourka a Topola. Poměr, kdy díky Topolovi vznikla nějaká příznivá judikatura vs. kdy z toho vznikne nějaký "shit" je tak 1:50. A ten "shit" pak samozřejmě padá i na naši hlavu.

@LuPa: Ano, proti příkazu podáváme blanketní odpor. Pokud si nejste koncem lhůty pro podání odporu 100% jistý, doporučuji si ji (i pro jistotu) spočítat ZDE, je to poměrně intuitivní, doplnit se hodí snad jen jediné, že doručení fikcí nastává 10. den úložní lhůty (první pokus o doručení = první den úložní lhůty). Jsou "experti", kteří prohrají kontumačně na opožděném podání odporu.

Zajistit spis je vhodné (nutné) vždy, jelikož obsahuje vše, na základě čeho se orgán bude rozhodovat. V zásadě můžete zkusit hrát na koronavirus dálkový přístup ke spisu, ale je vcelku pravděpodobné, že pokud vám ho pošlou, tak už bude bez vady, které by mohly hrát ve váš prospěch.
Pokud tam vyšlete nahlížeče, tak je možné, že bude mít třeba ve spisu bordel (na druhou stranu je to spíše jen podpůrná vada, řízení na tom vyhrát nepůjde), kromě toho můžete někomu udělat radost tím, že bude moct navštívit úřad mimo vládním usnesením omezené úřední hodiny.

Na jednu stranu musím uznat, že tu není ucelený návod na řešení DN, ale na druhou stranu se to zde řeší poměrně pravidelně.
Například zde se řešilo kdy volat policii a co dělat pokud k DN přijede; dál můžete číst například zde a zde.

Pokud vás napadne něco, co v těchto vláknech nezaznělo, tak se určitě ptejte 

Aha. Tak v tom případě pokládám za vhodné položit si otázku, jak to diskusi obohatí, když sem třeba sto lidí napíše svůj ryze subjektivní pocit bez pokusu vztáhnout to objektivně na skutkovou podstatu hrubě urážlivého podání?

Jinak vězte, že mě zase subjektivně přijde urážlivé, pokud se už obtěžujete napsat tak dlouhý příspěvek, abyste si aspoň nepřečetl celý ten judikát a pokud chcete oponovat i judikaturu, kterou tam přímo dává do srovnání NSS (a případně další související) - tam byste se totiž dočetl přístup soudů (např. i ÚS - viz. II. ÚS 788/02), které úkon podání vysvětlení hodnotí jako jednostranný úkon ze strany OVM.

Budu rád, pokud to budete rozporovat, ale nějak konstruktivně prosím.

>ViktorN subjektivní to zcela jistě není. Posouzení musí být individuální, ale nikoli subjektivní, protože to by vedlo k samovůli a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí vydaného na základě takového hodnocení.
---

Za směrodatné v tomto směru považuji rozsudky NSS 1) ze dne 27. března 2013, sp. zn. 8 As 16/2012 a 2) ze dne 23. dubna. 2010, sp. zn. 5 As 76/2009, kde NSS de facto vymezil skutkovou podstatu hrubě urážlivého podání. Doporučuji na to kouknout. Speciálně pan Číkus by si měl nastudovat rozsudek NSS ze dne 4. března 2011, č.j. 5 As 37/2010, kde NSS hodnotí jako hrubě urážlivé (opakované) nařčení z páchání trestné činnosti: "Doufám, že nastupující MD (ministr dopravy) bude požadovat odpovědnost po K. a i jiných úřednících za své zločiny a za finanční újmu dle rozsudku." a "Chápu, že zločinecký úředník, který bere úplatky a provádí trestné činy se snaží maskovat a krýt svou zločinnost za zákony." mi zní trochu jako váš styl, tak pozor na to (např. u posledního vrácení přeplatku na dani jste tu úřednici nařkl z toho, že vás okradla).

Jinak analogicky k tomu existuje judikát k § 53 OSŘ (jde rovněž o hrubě urážlivé podání)- Nález ÚS ze dne 17. října 2000, sp. zn.  I. ÚS 211/99, který naopak hovoří o zvýšené toleranci orgánů vůči vyjádřením .

K tomu (ne)podání vysvětlení jsem našel jednu zajímavost, podle rozsudku NSS ze dne 20. srpna 2015, sp. zn. 1 Ads 33/2015 se zdá, že by situace v případě písemného podání (tedy iniciovaného účastníkem, který to podání měl plně pod kontrolou) nemusela být až tak jednoduchá (v judikátu hledejte pod [11]). [Edit: vlastně to není zajímavost, hh už to psal, že tahle argumentace neobstojí.

Příkaz je zvláštní forma rozhodnutí. Pro úplné pochopení toho institutu je vhodné se trochu oprostit od aplikace v přestupkovém řízení a vnímat to v rámci správního řízení obecně - je to nástroj, kterým může správní orgán jednoduše ukládat účastníkům povinnosti. To znamená, že příkaz jde asi využít i jinak než pro rozhodnutí ve věci samé.

Ve vztahu k přestupkům - správnímu orgánu asi nic nebrání vydat příkaz opakovaně, nicméně zneužití by bylo neudržitelné, asi by to byl i dobrý podklad pro podjatost. Tohle se tu ale jednou řešilo, zkusím to pak doma najít, nebo si k tomu udělám rešerši a nějak to zkusím rozepsat.

Edit: Hm, tak jsem nepochodil. Zde na fóru se to řešilo například zde, ale nějaký komplexnější rozbor jsem tu bohužel nenašel.

To bych jim teda tak zadarmo nedal, nouzový stav sám o sobě není důvod.

Asi bych se spokojil s tím, že ji přidělili k nějakým činnostem v rámci poskytování zdravotních a sociálních služeb, ale pokud normálně dál chodí do práce, tak tam evidentně není žádná překážka (pokud to neomezili nějakým konkrétním nařízením).