Jsem rád, že se ten problém podařilo pojmenovat
Děkuji. Nedošlo mi, že vycházíte z definice "podání" podle SŘ. Mohl jsem argumentovat lépe.
Je to skutečně tak, že InfZ funguje ve vlastním komunikačním režimu, který je v zák. 106 popsán a který je výjimečně nakloněn právě žadateli. Proto ten zákon orgáni nenávidí.
Kolega právník zpracovával auditní stanovisko k implementaci InfZ pro jistý orgán a výsledek byl, že orgán je povinnen žádosti podle 106 řešit výhradně podle 106, kromě specifik ve 106 explicitně jmenovaných. Mimo jiné tedy musí i zdůvodnit zamítnutí žádosti, resp. doplnění žádosti o to datum narození. A to se dá dobře zdůvodnit pouze v případě, že dojde k aplikaci § 14a, čili v případech, kdy orgán musí z nějakého důvodu poskytovat na poskytnutý obsah licenci, která se anonymovi dává blbě.
Pro jistotu znovu zopakuji, že taktika "neuvádět datum narození a/nebo trvalý pobyt" je vhodná pro DDoS a v podobných případech, kdy necheme, aby orgán věděl, kdo jsme (já si třeba svého soukromí cením). K tomu je dobré si uvědomit, že
orgáni jsou povinni všechny informace podané podle InfZ zveřejňovat i na svých úředních deskách nebo vývěskách, webových stránkách, apod.. A to prosím často včetně údajů o žadateli - někteří orgáni totiž žijou v domění, že když v tom PDFku nakreslí černej obdélníček, zmizí i ten text pod ním. A i v tady řešeném případě jsme byli svědky toho, že na schopnost orgánu anonymizovat poskytnutné informace neni úplně zdravé se spoléhat.
--
pojmy "InfZ" a "106" jsou plně zaměnitelné